SLOKA 18
yuvāṁ na naḥ sutau sākṣāt
pradhāna-puruṣeśvarau
bhū-bhāra-kṣatra-kṣapaṇa
avatīrṇau tathāttha ha
yuvām — Vy dva; na — ne; naḥ — naši; sutau — synové; sākṣāt — přímo; pradhāna-puruṣa — přírody a jejího stvořitele (Mahā-Viṣṇua); īśvarau — svrchovaní vládci; bhū — Zemĕ; bhāra — zátĕž; kṣatra — vládců; kṣapaṇe — abyste odstranili; avatīrṇau — sestoupili jste; tathā — tak; āttha — pravili jste; ha — vskutku.
Vy nejste naši synové, ale samotní Pánové jak hmotné přírody, tak jejího stvořitele (Mahā-Viṣṇua). Jak jste nám sami řekli, sestoupili jste proto, abyste zbavili Zemi vládců, kteří jsou pro ni tĕžké břímĕ.
Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho v tomto verši Vasudeva představuje sebe a svou ženu jako výborné příklady hmotnĕ zmatených osob. I když Pán Kṛṣṇa řekl Vasudevovi a Devakī, když se jim narodil v Kaṁsovĕ vĕzení, že Jeho posláním je zbavit Zemi nežádoucích kṣatriyů, přesto na Nĕho Jeho rodiče nedokázali myslet jinak než jako na svého bezmocného syna, který potřebuje ochránit před králem Kaṁsou. Ve skutečnosti se samozřejmĕ Vasudeva i Devakī podíleli na božské zábavĕ Pánova zrození pod dokonalým řízením Jeho vnitřní energie a jen Vasudevova transcendentální pokora ho vede k této sebekritice.