SLOKA 27-28
atha tatra kuru-śreṣṭha
devakī sarva-devatā
śrutvānītaṁ guroḥ putram
ātmajābhyāṁ su-vismitā
kṛṣṇa-rāmau samāśrāvya
putrān kaṁsa-vihiṁsitān
smarantī kṛpaṇaṁ prāha
vaiklavyād aśru-locanā
atha — tehdy; tatra — na tom místĕ; kuru-śreṣṭha — ó nejlepší z Kuruovců; devakī — matka Devakī; sarva — ode všech; devatā — bohynĕ hodná nejvyššího uctívání; śrutvā — jelikož slyšela; nītam — přivedeném zpátky; guroḥ — Jejich duchovního učitele; putram — o synovi; ātmajābhyām — jejími dvĕma syny; su — velmi; vismitā — užaslá; kṛṣṇa-rāmau — Kṛṣṇu a Balarāmu; samāśrāvya — jasnĕ oslovující; putrān — na své syny; kaṁsa-vihiṁsitān — zavraždĕné Kaṁsou; smarantī — vzpomínající; kṛpaṇam — lítostivĕ; prāha — promluvila; vaiklavyāt — kvůli jejímu rozrušení; aśru — (zalité) slzami; locanā — její oči.
Tehdy, ó nejlepší z Kuruovců, Devakī, uctívaná po celém vesmíru, využila příležitosti, aby oslovila své dva syny, Kṛṣṇu a Balarāmu. Dříve s úžasem slyšela, že přivedli zpátky k životu mrtvého syna svého duchovního mistra. Pociťovala hluboký žal, když teď myslela na své syny, které zavraždil Kaṁsa, a tak se s očima zalitýma slzami obrátila na Kṛṣṇu a Balarāmu s žádostí.
Vasudevova láska ke Kṛṣṇovi byla narušená tím, že jeho vĕdomí Kṛṣṇova majestátu bylo v rozporu s pohledem na Kṛṣṇu jako na svého syna. Devakinu lásku zase ponĕkud narušovalo nĕco jiného – oplakávání mrtvých synů. Kṛṣṇa zařídil, aby se zbavila mylné představy, že nĕkdo jiný než On je skutečnĕ její syn. Jelikož je známé, že Devakī uctívají všechny velké duše, její projevy mateřské lásky musely být ve skutečnosti dílem Pánovy Yogamāyi, která zvĕtšuje blaženost Jeho zábav. Proto bude ve sloce 54 Devakī popsána slovy mohitā māyayā viṣṇoḥ, „zmatená vnitřní energií Pána Viṣṇua“.