SLOKA 18
udaram upāsate ya ṛṣi-vartmasu kūrpa-dṛśaḥ
parisara-paddhatiṁ hṛdayam āruṇayo daharam
tata udagād ananta tava dhāma śiraḥ paramaṁ
punar iha yat sametya na patanti kṛtānta-mukhe
udaram — břicho; upāsate — uctívají; ye — kdo; ṛṣi — mudrců; vartmasu — podle standardních metod; kūrpa — hrubý; dṛśaḥ — jejich pohled; parisara — ze které vycházejí všechny prāṇické kanály; paddhatim — uzlinu; hṛdayam — srdce; āruṇayaḥ — mudrci Āruṇiové; daharam — jemnou; tataḥ — poté; udagāt — (duše) stoupá; ananta — ó neomezený Pane; tava — Tvoje; dhāma — místo zjevení; śiraḥ — do hlavy; paramam — nejvyšší cíl; punaḥ — znovu; iha — do tohoto svĕta; yat — jehož; sametya — poté, co dosáhnou; na patanti — neklesají; kṛta-anta — smrti; mukhe — do chřtánu.
Mezi následovníky metod vytyčených velkými mudrci uctívají ti s ménĕ vytříbeným pohledem Nejvyššího jako přítomného v oblasti břicha, zatímco Āruṇiové Ho uctívají jako přítomného v srdci, jemném ústředí, z nĕhož vycházejí všechny prāṇické kanály. Odtamtud tito Tvoji ctitelé, ó neomezený Pane, pozvedají své vĕdomí k vrcholku hlavy, kde Tĕ mohou přímo vnímat. Když potom projdou temenem hlavy na cestĕ k nejvyššímu cíli, dospĕjí na to místo, odkud již nikdy nepoklesnou zpátky do tohoto svĕta, do chřtánu smrti.
Zde oslavují Osobnost Božství śruti, jež vyučují meditativní yogu. Různé procesy yogy jsou vĕtšinou postupné a skýtají mnoho příležitostí k rozptýlení pozornosti. Všechny autentické metody yogy se však zamĕřují na meditaci o Nadduši (Paramātmĕ), jejíž hlavní sídlo je v oblasti srdce, hned vedle duše neboli jīvy. Tento projev Paramātmy v srdci je velmi subtilní a jen tĕžko vnímaný (daharam), takže tam mohou Pána poznat jen pokročilí yogī.
Ti, kdo začínají s meditací, se často učí zamĕřovat pozornost na druhotnou přítomnost Nadduše v jednom z nižších center životní energie, jako je například mūlādhāra-cakra u dolního konce páteře, svādhiṣṭhāna-cakra v oblasti pupku nebo maṇipūra-cakra v břiše. Pán Kṛṣṇa se zmiňuje o své expanzi Paramātmy v břišní cakře takto:
ahaṁ vaiśvānaro bhūtvā
prāṇinaṁ deham āsthitaḥ
prāṇāpāna-samāyuktaḥ
pacāmy annaṁ catur-vidham
„Jsem trávicí oheň v tĕlech všech živých bytostí a ve spojení s vycházejícím a vcházejícím vzduchem života trávím čtyři druhy potravy.“ (Bg. 15.14) Pán Vaiśvānara vládne trávení a obecnĕ vzato udílí pohyblivost zvířatům, lidem a polobohům. Podle úsudku śruti, jež vyslovily tento verš, jsou ti, kdo omezují svoji meditaci na tuto Pánovu podobu, ménĕ inteligentní, kūrpa-dṛśaḥ, což doslova znamená „mající oči zahalené prachem“.
Oproti tomu yogī na vyšší úrovni známí jako Āruṇiové uctívají Nadduši v podobĕ niterného společníka jīvy v srdci, Pána, jenž svého chránĕnce obdarovává silou poznání a inspiruje ho praktickou inteligencí všeho druhu. A stejnĕ jako je fyzické srdce ústředím krevního obĕhu, je subtilní srdeční cakra křižovatkou četných kanálů prāṇy zvaných nāḍī, jež se rozbíhají do všech částí tĕla. Když jsou tyto průchody dostatečnĕ očištĕné, mohou yogī Āruṇiové opustit oblast srdce a přejít vzhůru do cakry na vrcholu mozku. Yogī, kteří opouštĕjí tĕlo touto cakrou zvanou brahma-randhra, jdou přímo do království Boha, odkud se už nikdy nemusí vracet, aby se znovu narodili. Dokonce i nejistý proces meditativní yogy tedy může přinést plod čisté oddanosti, je-li následován dokonalým způsobem.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura cituje nĕkolik śruti-manter, které říkají totéž, co tento verš: udaraṁ brahmeti śārkarākṣā upāsate hṛdayaṁ brahmety āruṇayo brahmā haivaitā ita ūrdhvaṁ tv evodasarpat tac-chiro 'śrayate. „Osoby se zahaleným pohledem ztotožňují Brahman s břichem, zatímco Āruṇiové uctívají Brahman v srdci. Ten, kdo skutečnĕ realizoval Brahman, putuje ze srdce vzhůru, aby přijal útočištĕ u Pána, který je projevený na vrcholu hlavy.“
śataṁ caikā ca hṛdayasya nāḍyas
tāsāṁ mūrdhānam abhiniḥsṛtaikā
tayordhvam āyann amṛtatvam eti
viśvaṅṅ anyā utkramaṇe bhavanti
„Ze srdce vychází sto jedna subtilních prāṇických kanálů. Jeden z nich – suṣumṇā – smĕřuje k vrcholu hlavy. Ten, kdo projde tímto kanálem, překoná smrt. Ostatní kanály vedou na všechny strany, k různým dalším druhům zrození.“ (Chāndogya Upaniṣad 8.6.6)
Upaniṣady se opakovanĕ zmiňují o Paramātmĕ sídlící v nitru srdce. Śrī Śvetāśvatara Upaniṣad (3.12–13) Ji popisuje takto:
mahān prabhur vai puruṣaḥ
sattvasyaiṣa pravartakaḥ
su-nirmalāṁ imāṁ prāptim
īśāno jyotir avyayaḥ
aṅguṣṭha-mātraḥ puruṣo ’ntar-ātmā
sadā janānāṁ hṛdaye sanniviṣṭaḥ
hṛdā manīṣā manasābhikḷpto
ya etad vidur amṛtās te bhavanti
„Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se stává Puruṣou, aby zahájil expanzi tohoto vesmíru. Je dokonale čistým cílem, kterého se yogī snaží dosáhnout, zářícím a neklesajícím svrchovaným vládcem. Puruṣa o velikosti palce je vždy přítomný jako Nadduše v srdcích všech živých bytostí. Správným použitím inteligence Ho lze v srdci vnímat; ti, kdo se naučí tuto metodu, získají nesmrtelnost.“
Na závĕr se Śrīla Śrīdhara Svāmī modlí:
udarādiṣu yaḥ puṁsāṁ
cintito muni-vartmabhiḥ
hanti mṛtyu-bhayam devo
hṛd-gataṁ tam upāsmahe
„Uctívejme Nejvyššího Pána, jenž sídlí v srdci. Když na Nĕho smrtelné bytosti myslí podle standardních postupů, které zavedli velcí mudrci, a meditují o Nĕm v Jeho expanzích v břiše a dalších oblastech tĕla, Pán na oplátku ničí všechen strach ze smrti.“