SLOKA 28
tvam akaraṇaḥ sva-rāḍ akhila-kāraka-śakti-dharas
tava balim udvahanti samadanty ajayānimiṣāḥ
varṣa-bhujo ’khila-kṣiti-pater iva viśva-sṛjo
vidadhati yatra ye tv adhikṛtā bhavataś cakitāḥ
tvam — Ty; akaraṇaḥ — bez hmotných smyslů; sva-rāṭ — vydávající vlastní záři; akhila — všech; kāraka — funkcí smyslů; śakti — energií; dharaḥ — udržovatel; tava — Tvou; balim — daň; udvahanti — přinášejí; samadanti — a podílejí se na; ajayā — spolu s hmotnou přírodou; animiṣāḥ — polobozi; varṣa — oblastí království; bhujaḥ — vládci; akhila — celé; kṣiti — zemĕ; pateḥ — vládce; iva — jako kdyby; viśva — vesmíru; sṛjaḥ — stvořitelé; vidadhati — konají; yatra — v nĕmž; ye — oni; tu — vskutku; adhikṛtā — určené; bhavataḥ — Tebe; cakitāḥ — obávající se.
Třebaže nemáš hmotné smysly, jsi udržovatel schopností smyslů všech bytostí a vydáváš vlastní záři. Polobozi a sama hmotná příroda Ti odvádĕjí daň, zatímco si také užívají daní od svých uctívačů, tak jako podřízení vládci různých oblastí království odvádĕjí daň svému pánovi, svrchovanému vlastníkovi zemĕ, zatímco si také užívají daní placených jejich vlastními podřízenými. Tímto způsobem stvořitelé vesmíru vĕrnĕ konají jim určené služby ze strachu z Tebe.
Všechny inteligentní živé bytosti by mĕly uznat Pánovu svrchovanost a dobrovolnĕ se vĕnovat oddané službĕ Jemu. Na tom se shodují zosobnĕné Védy. Pán Nārāyaṇa by se však při naslouchání tĕmto modlitbám mohl odůvodnĕnĕ zeptat: „Jelikož mám také tĕlesnou podobu se smysly a končetinami, nejsem jen další konatel a poživatel? Zvláštĕ proto, že jako Nadduše v srdci každé bytosti dohlížím na nesčetné orgány a končetiny, jak to, že nejsem zapleten v souhrnu smyslového požitku všech bytostí?“ „Ne“, odpovídají shromáždĕné śruti zde: „Nemáš hmotné smysly, ale přesto jsi absolutní vládce všech bytostí.“ Śvetāśvatara Upaniṣad (3.19 [Dravida, 20.8.08]) to vyjadřuje:
apāṇi-pādo javano grahītā
paśyaty acakṣuḥ sa śṛṇoty akarṇaḥ
sa vetti vedyaṁ na ca tasya vettā
tam āhur agryaṁ puruṣaṁ purāṇam
„Nemá nohy ani ruce, a přesto je nejrychlejším bĕžcem a dokáže uchopit cokoliv. Třebaže nemá oči ani uši, vidí a slyší. Nikdo Ho nezná, a přesto je znalcem a cílem poznání. Mudrci Ho popisují jako svrchovanou, původní Osobnost Božství.“
Ruce, nohy, oči a uši Nejvyšší Osoby se liší od tĕch, které patří bĕžné, podmínĕné duši, které jsou odvozené z falešného ega, hmotné podstaty. Naopak, Pánovy transcendentálnĕ krásné rysy jsou přímé projevy Jeho vnitřní přirozenosti. Na rozdíl od duše a tĕla podmínĕných živých bytostí jsou tedy Pán a Jeho tĕlo ve všech ohledech totožní. Navíc Jeho lotosové ruce, lotosové nohy, lotosové oči a ostatní končetiny nejsou ve svých funkcích omezené. Śrī Brahmā, Pánův první tvor, Ho proto oslavuje:
angāni yasya sakalendriya-vṛttimanti
paśyanti pānti kalayanti ciraṁ jaganti
ānanda-cinmaya-sad-ujjvala-vigrahasya
govindam ādi-puruṣam tam ahaṁ bhajāmi
„Uctívám Govindu, prvotního Pána, jehož transcendentální podoba oplývá blažeností, pravdou a skutečností a tak vydává tu nejúžasnĕjší oslnivou záři. Každý z údů Jeho transcendentálního tĕla může konat funkce všech ostatních orgánů a vĕčnĕ vidí, udržuje a vytváří nekonečné vesmíry, duchovní i hmotné.“ (Brahma-saṁhitā 5.32)
Śrīla Viśvanātha Cakravartī podává alternativní vysvĕtlení fráze akhila-śakti-dhara: moc, kterou v sobĕ Nejvyšší Pán udržuje, je akhila, prostá omezení všeho, co je khila, neboli nižší a nepatrné. Dodává energii smyslům živé bytosti, jak popisuje Kena Upaniṣad (1.2): śrotrasya śrotraṁ manaso mano yad vāco ha vācam. „Je uchem ucha, myslí mysli a schopností hlasu mluvit.“ A Śvetāśvatara Upaniṣad (6.8) prohlašuje:
na tasya kāryaṁ karaṇaṁ ca vidyate
na tat-samaś cābhyadhikaś ca dṛśyate
parāsya śaktir vividhaiva śrūyate
svābhāvikī jñāna-bala-kriyā ca
„Nemá nic hmotného na práci, ani žádné hmotné smysly, jimiž by pracoval. Nelze nalézt nikoho, kdo se Mu vyrovná nebo je vĕtší než On. Z Véd slyšíme, jak tento Nejvyšší Pán vlastní rozmanité energie – energie poznání, síly a jednání – z nichž každá jedná samostatnĕ.“
Indra a ostatní polobozi, kteří vládnou smrtelným bytostem, jsou sami služebníky Osobnosti Božství, tak jako jejich představení – Brahmā a jeho synové, druhotní stvořitelé. Všichni tito vznešení bozi a mudrci uctívají Nejvyššího Pána konáním svých příslušných služeb v rámci správy vesmíru a poskytováním náboženského vedení lidstvu.
Mocní vládci vesmíru se v báznivé úctĕ podrobují svrchovanému vládci, Pánu Śrī Viṣṇuovi. Taittirīya Upaniṣad (2.8.1) uvádí:
bhīṣāsmād vātaḥ pavate
bhīṣād eti sūryaḥ
bhīṣāsmād agniś cendraś ca
mṛtyur dhāvati pañcamaḥ
„Vítr vane ze strachu před Ním. Slunce se pohybuje a Agni a Indra konají své povinnosti ze strachu před Ním. A smrt, pátá do počtu, pronásleduje ze strachu před Ním.“
Śrīla Śrīdhara Svāmī se modlí:
anindriyo 'pi yo devaḥ
sarva-kāraka-śakti-dhṛk
sarva-jñaḥ sarva-kartā ca
sarva-sevyaṁ namāmi tam
„Nejvyšší Pán nemá hmotné smysly, a přesto ovládá smysly každé živé bytosti. Je znalcem všeho, svrchovaným konatelem všech činností, a správným cílem oddané služby každé osoby. Jemu se klaním.“