SLOKA 18-19
devopalabdhim aprāpya
nirvedāt saptame ’hani
śiro ’vṛścat sudhitinā
tat-tīrtha-klinna-mūrdhajam
tadā mahā-kāruṇiko sa dhūrjaṭir
yathā vayaṁ cāgnir ivotthito ’nalāt
nigṛhya dorbhyāṁ bhujayor nyavārayat
tat-sparśanād bhūya upaskṛtākṛtiḥ
deva — pána; upalabdhim — pohled na; aprāpya — nezískávající; nirvedāt — zklamanĕ; saptame — sedmého; ahani — dne; śiraḥ — svou hlavu; avṛścat — chystal se useknout; sudhitinā — sekyrou; tat — z toho (Kedāranāthu); tīrtha — ve (vodách) svatého místa; klinna — poté, co si namočil; mūrdha-jam — vlasy; tadā — potom; mahā — svrchovanĕ; kāruṇikaḥ — milostivý; saḥ — on; dhūrjaṭiḥ — Pán Śiva; yathā — tak jako; vayam — my; ca — také; agniḥ — bůh ohnĕ; iva — zjevující se jako; utthitaḥ — vystoupivší; analāt — z ohnĕ; nigṛhya — zadržující; dorbhyām — svými pažemi; bhujayoḥ — jeho (Vṛkovy) paže; nyavārayat — zastavil ho; tat — jeho (Pána Śivy); sparśanāt — dotekem; bhūyaḥ — znovu; upaskṛta — zacelené; ākṛtiḥ — jeho tĕlo.
Když se Vṛkāsurovi nepodařilo spatřit pána, byl zklamaný. Nakonec, sedmého dne, poté, co si namočil vlasy v posvátných vodách v Kedāranāthu a ponechal je mokré, vzal sekyru a připravil se useknout si hlavu. V tom okamžiku se však svrchovanĕ milostivý Pán Śiva zjevil z obĕtního ohnĕ. Vypadal jako sám bůh ohnĕ a zadržel obĕ paže démona, aby mu zabránil se zabít, tak jako bychom učinili my. Dotekem Pána Śivy se Vṛkāsura opĕt uzdravil.