SLOKA 26-27
tām arjuna upaśrutya
karhicit keśavāntike
parete navame bāle
brāhmaṇaṁ samabhāṣata
kiṁ svid brahmaṁs tvan-nivāse
iha nāsti dhanur-dharaḥ
rājanya-bandhur ete vai
brāhmaṇāḥ satram āsate
tām — ten (nářek); arjunaḥ — Arjuna; upaśrutya — shodou okolností vyslechl; karhicit — jednou; keśava — Pána Kṛṣṇy; antike — v blízkosti; parete — když zemřelo; navame — deváté; bāle — dítĕ; brāhmaṇam — brāhmaṇovi; samabhāṣata — řekl; kim svit — zda; brahman — ó brāhmaṇo; tvat — tvém; nivāse — v domovĕ; iha — zde; na asti — není; dhanuḥ-dharaḥ — držící v ruce luk; rājanya-bandhuḥ — pokleslý člen královského stavu; ete — tito (kṣatriyové); vaḥ — vskutku; brāhmaṇāḥ — (jako) brāhmaṇové; satre — u velké ohňové obĕti; āsate — jsou přítomní.
Když zemřelo deváté dítĕ, Arjuna, který byl poblíž Pána Keśavy, shodou okolností vyslechl brāhmaṇův nářek. Arjuna tedy brāhmaṇu oslovil: „Co se dĕje, můj milý brāhmaṇo? Neexistuje snad nĕjaký pokleslý člen královského stavu schopný alespoň stát před tvým domem s lukem v ruce? Tito kṣatriyové se chovají jako kdyby to byli brāhmaṇové netečnĕ konající ohňové obĕti.