SLOKA 13-14
na cāntar na bahir yasya
na pūrvaṁ nāpi cāparam
pūrvāparaṁ bahiś cāntar
jagato yo jagac ca yaḥ
taṁ matvātmajam avyaktam
martya-liṅgam adhokṣajam
gopikolūkhale dāmnā
babandha prākṛtaṁ yathā
na—ne; ca—také; antaḥ—vnitřek; na—ani; bahiḥ—vnějšek; yasya—jehož; na—ani; pūrvam—počátek; na—ani; api—vskutku; ca—také; aparam—konec; pūrva-aparam—počátek a konec; bahiḥ ca antaḥ—vnitřek a vnějšek; jagataḥ—celého vesmírného projevu; yaḥ—ten, kdo je; jagat ca yaḥ—a kdo je zcela vším ve stvoření; tam—Jeho; matvā—považující; ātmajam—za svého syna; avyaktam—neprojevené; martya-liṅgam—vypadající jako lidská bytost; adhokṣajam—mimo dosah smyslového vnímání; gopikā—matka Yaśodā; ulūkhale—k hmoždíři; dāmnā—provazem; babandha—přivazovala; prākṛtam yathā—jako se to dělá obyčejnému lidskému dítěti.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nemá počátek ani konec, vnějšek či vnitřek a žádnou přední ani zadní stranu; prostupuje vším. Jelikož nepodléhá času, neplatí pro Něho rozdíl mezi minulostí, přítomností a budoucností; existuje věčně ve své transcendentální podobě. Jelikož je absolutní, mimo jakoukoliv relativitu, nevztahují se na Něho rozdíly mezi příčinou a následkem, i když On sám je příčina i následek všeho. Tato neprojevená osoba, která není vnímatelná smysly, se nyní zjevila jako lidské dítě a matka Yaśodā, která Ji považovala za své obyčejné dítě, Ji přivazovala provazem k dřevěnému hmoždíři.
V Bhagavad-gītě (10.12) je Kṛṣṇa popsán jako Nejvyšší Brahman (paraṁ brahma paraṁ dhāma). Slovo brahma znamená “největší”. Kṛṣṇa je větší než největší, neboť je neomezený a všeprostupující. Jak by bylo možné někoho všeprostupujícího změřit nebo spoutat? Dále je Kṛṣṇa časovým faktorem. Prostupuje tedy vším nejen v prostoru, ale i v čase. Pro čas máme míry, ale přestože nás omezuje minulost, přítomnost a budoucnost, pro Kṛṣṇu nic takového neplatí. Každou individuální osobu lze změřit, ale Kṛṣṇa již ukázal, že ačkoliv je také individuální, celý vesmírný projev spočívá v Jeho ústech. Ze všech těchto skutečností vyplývá, že Kṛṣṇu není možné změřit. Jak Ho tedy mohla matka Yaśodā chtít změřit a svázat? Musíme učinit závěr, že se to odehrávalo na úrovni čisté transcendentální lásky. Jedině tak to bylo možné.
advaitam acyutam anādim ananta-rūpam
ādyaṁ purāṇa-puruṣaṁ nava-yauvanaṁ ca
vedeṣu durlabham adurlabham ātma-bhaktau
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
(Brahma-saṁhitā 5.33)
Vše je jednotné, neboť Kṛṣṇa je svrchovanou příčinou všeho. Kṛṣṇu nelze změřit nebo vypočítat pomocí védského poznání (vedeṣu durlabham). Je dostupný jedině oddaným (adurlabham ātma-bhaktau). Ti s Ním mohou manipulovat, neboť jednají na základě láskyplné služby (bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaś cāsmi tattvataḥ). Matka Yaśodā se Ho tedy chystala svázat.