SLOKA 5
tam aṅkam ārūḍham apāyayat stanaṁ
sneha-snutaṁ sa-smitam īkṣatī mukham
atṛptam utsṛjya javena sā yayāv
utsicyamāne payasi tv adhiśrite
tam—Kṛṣṇovi; aṅkam ārūḍham—s láskou Mu dovolila posadit se na její klín; apāyayat—nechala pít; stanam—z jejího prsu; sneha-snutam—z něhož intenzivní láskou vytékalo mléko; sa-smitam īkṣatī mukham—matka Yaśodā se usmívala a pozorovala Kṛṣṇův usměvavý obličej; atṛptam—Kṛṣṇu, který ještě nebyl pitím mléka zcela uspokojen; utsṛjya—odložila; javena—ve spěchu; sā—matka Yaśodā; yayau—opustila to místo; utsicyamāne payasi—neboť viděla, že mléko přetéká; tu—ale; adhiśrite—v hrnci na plotně.
Matka Yaśodā pak Kṛṣṇu objala, nechala Ho sednout si na její klín a zahleděla se do Jeho tváře s hlubokou náklonností. Kvůli její intenzivní lásce jí z prsu vytékalo mléko. Když ale viděla, že hrnec s mlékem na kamnech přetéká, ihned svého syna opustila, aby se postarala o kypící mléko, i když dítě ještě nebylo pitím mléka z matčina prsu uspokojené.
Vše, co se v domácnosti matky Yaśody dělo, bylo určeno pro Kṛṣṇu. Přestože Kṛṣṇa pil její mateřské mléko, když viděla, že hrnec s mlékem v kuchyni přetéká, ihned s tím musela něco udělat, a proto svého syna opustila. Ten se však rozzlobil, jelikož se ještě dosyta nenapil jejího mateřského mléka. Někdy se člověk musí postarat o více než jeden aspekt důležitého jednání sledujícího stejný cíl. Ze strany matky Yaśody tedy nebylo neoprávněné, že svého syna opustila, aby se věnovala přetékajícímu mléku. Na úrovni lásky a náklonnosti je povinností oddaného udělat jednu věc dříve a další věci potom. Správnou intuici, jak to provést, dává Kṛṣṇa.
teṣāṁ satata-yuktānāṁ
bhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ
yena mām upayānti te
(Bg. 10.10)
Ve vědomí Kṛṣṇy je vše dynamické. Kṛṣṇa oddaného při rozhodování, co udělat jako první a co později, vede na úrovni absolutní pravdy.