No edit permissions for Čeština

SLOKA 1-7

śrī-śuka uvāca
sukhaṁ sva-puryāṁ nivasan
dvārakāyāṁ śriyaḥ patiḥ
sarva-sampat-samṛddhāyāṁ
juṣṭāyāṁ vṛṣṇi-puṅgavaiḥ

strībhiś cottama-veṣābhir
nava-yauvana-kāntibhiḥ
kandukādibhir harmyeṣu
krīḍantībhis taḍid-dyubhiḥ

nityaṁ saṅkula-mārgāyāṁ
mada-cyudbhir mataṅ-gajaiḥ
sv-alaṅkṛtair bhaṭair aśvai
rathaiś ca kanakojjvalaiḥ

udyānopavanāḍhyāyāṁ
puṣpita-druma-rājiṣu
nirviśad-bhṛṅga-vihagair
nāditāyāṁ samantataḥ

reme ṣoḍaśa-sāhasra-
patnīnāṁ eka-vallabhaḥ
tāvad vicitra-rūpo ’sau
tad-geheṣu maharddhiṣu

protphullotpala-kahlāra-
kumudāmbhoja-reṇubhiḥ
vāsitāmala-toyeṣu
kūjad-dvija-kuleṣu ca

vijahāra vigāhyāmbho
hradinīṣu mahodayaḥ
kuca-kuṅkuma-liptāṅgaḥ
parirabdhaś ca yoṣitām

śrī-śukaḥ uvāca  —  Śukadeva Gosvāmī pravil; sukham  —  šťastnĕ; sva  —  ve svém; puryām  —  mĕstĕ; nivasan  —  sídlící; dvārakāyām  —  ve Dvārace; śriyaḥ  —  bohynĕ štĕstí; patiḥ  —  vládce; sarva  —  všemi; sampat  —  rysy hojnosti; samṛddhāyām  —  bohatĕ oplývající; juṣṭāyām  —  obydlené; vṛṣṇi-puṅgavaiḥ  —  nejpřednĕjšími z Vṛṣṇiovců; strībhiḥ  —  ženami; ca  —  a; uttama  —  skvostné; veṣābhiḥ  —  jejichž šaty; nava  —  čerstvé; yauvana  —  mládí; kāntibhiḥ  —  jejichž krása; kanduka-ādibhiḥ  —  s míči a ostatními hračkami; hvojskoeṣu  —  na střechách; krīḍantībhiḥ  —  hrající si; taḍit  —  blesku; dyubhiḥ  —  jejichž záře; nityam  —  vždy; saṅkula  —  zaplnĕné; mārgāyām  —  ulice; mada-cyudbhiḥ  —  vypouštĕjící madu; matam  —  opojenými; gajaiḥ  —  slony; su  —  pĕknĕ; alaṅkṛtaiḥ  —  ozdobenými; bhaṭaiḥ  —  pĕšáky; aśvaiḥ  —  koňmi; rathaiḥ  —  kočáry; ca  —  a; kanaka  —  zlatem; ujjvalaiḥ  —  zářícími; udyāna  —  zahradami; upavana  —  a parky; āḍhyāyām  —  obdařené; puṣpita  —  kvetoucích; druma  —  stromů; rājiṣu  —  které mĕly řady; nirviśat  —  vlétajícími (tam); bhṛṅga  —  včelami; vihagaiḥ  —  a ptáky; nāditāyām  —  plné zvuků; samantataḥ  —  na všech stranách; reme  —  užíval si; ṣoḍaśa  —  šestnáct; sāhasra  —  tisíc; patnīnām  —  manželek; eka  —  jediný; vallabhaḥ  —  milovaný; tāvat  —  tolika; vicitra  —  různorodými; rūpaḥ  —  osobními podobami; asau  —  On; tat  —  jejich; geheṣu  —  v sídlech; mahā-ṛddhiṣu  —  bohatĕ zařízených; protphulla  —  kvetoucích; utpala  —  leknínů; kahlāra  —  bílých lotosů; kumuda  —  v noci kvetoucích lotosů; ambhoja  —  a ve dne kvetoucích lotosů; reṇubhiḥ  —  pylem; vāsita  —  provonĕných; amala  —  čistých; toyeṣu  —  jezírcích; kūjat  —  švitoření; dvija  —  ptáků; kuleṣu  —  hejn; ca  —  a; vijahāra  —  bavil se; vigāhya  —  potápĕjící se; ambhaḥ  —  do vody; hradinīṣu  —  v řekách; mahā-udayaḥ  —  všemocný Pán; kuca  —  z jejich ňader; kuṅkuma  —  červeným kosmetickým práškem; lipta  —  pomazané; aṅgaḥ  —  Jeho tĕlo; parirabdhaḥ  —  objímané; ca  —  a; yoṣitām  —  ženami.

Śukadeva Gosvamī pravil: Vládce bohynĕ štĕstí šťastnĕ sídlil ve svém hlavním mĕstĕ Dvārace obdařené veškerým majestátem a obydlené nejpřednĕjšími Vṛṣṇiovci a jejich úžasnĕ oblečenými manželkami. Když si tyto krásné ženy v rozkvĕtu mládí hrály na mĕstských střechách s míči a ostatními hračkami, zářily jako blesk. Hlavní ulice mĕsta byly vždy zaplnĕné opojenými slony vypouštĕjícími madu a také jezdectvem, bohatĕ ozdobenými pĕšáky a vojáky jedoucími na kočárech zářivĕ ozdobených zlatem. Mĕsto zdobilo mnoho zahrad a parků s řadami kvetoucích stromů, kde se shromažďovali včely a ptáci a naplňovali všechny svĕtové strany svými písnĕmi.

Pán Kṛṣṇa byl jediným milovaným svých šestnácti tisíc manželek. Expandoval se do stejného množství podob a užíval si s každou královnou v jejím bohatĕ zařízeném sídle. Na pozemcích tĕchto paláců byla čistá jezírka provonĕná pylem kvetoucích leknínů, lotosů kahlāra, kumuda a ambhoja a plná hejn švitořících ptáků. Všemocný Pán vstupoval do tĕchto jezírek a také různých řek a užíval si zábav ve vodĕ, zatímco Ho manželky objímaly a zanechávaly tak Jeho tĕlo pomazané červenou kuṅkumou ze svých ňader.

Jedním z pravidel básnické skladby následovaných vaiṣṇavskými autory je madhureṇa samāpayet: „Literární dílo by mĕlo končit v náladĕ obzvláštní sladkosti.“ Ve shodĕ s ním včlenil Śrīla Śukadeva Gosvāmī, nejvkusnĕjší vypravĕč transcendentálních námĕtů, do této poslední kapitoly desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu popis vodních zábav Pána Kṛṣṇy v přitažlivém prostředí Dvāraky následovaný úchvatnými modlitbami Pánových královen.

« Previous Next »