SLOKA 8
śrī-rājovāca
brahmaṇyānāṁ vadānyānāṁ
nityaṁ vṛddhopasevinām
vipra-śāpaḥ katham abhūd
vṛṣṇīnāṁ kṛṣṇa-cetasām
śrī-rājā uvāca — král pravil; brahmaṇyānām — tĕch, kdo byli uctiví k brāhmaṇům; vadānyānām — dárců milodarů; nityam — vždy; vṛddha-upasevinām — sloužících starším; vipra-śāpaḥ — kletba brāhmaṇů; katham — jak; abhūt — stala se; vṛṣṇīnām — Vṛṣṇiovců; kṛṣṇa-cetasām — jejichž mysli byly vždy zcela pohroužené do myšlenek na Pána Kṛṣṇu.
Král Parīkṣit se zeptal: Jak mohli brāhmaṇové proklít Vṛṣṇiovce, kteří byli vždy uctiví a štĕdří k brāhmaṇům, kteří vždy sloužili starším a vznešeným osobnostem a jejichž mysli byly vždy zcela pohroužené do myšlenek na Pána Kṛṣṇu?
Brāhmaṇové se obvykle rozzlobí na lidi, kteří jsou neuctiví k brāhmaṇské třídĕ, kteří nejsou ochotní dávat milodary a nechtĕjí sloužit starším, ctihodným osobnostem. Vṛṣṇiovci však takoví nebyli, a proto je zde král Parīkṣit označuje slovem brahmaṇyānām, neboli opravdoví následovníci brāhmaṇské kultury. Navíc i kdyby se brāhmaṇové rozhnĕvali, proč by proklínali členy Kṛṣṇovy vlastní rodiny? Jelikož byli brāhmaṇové učení, museli vĕdĕt, že stavĕt se proti společníkům Nejvyššího Pána je přestupek. Pro yaduovskou dynastii jsou zde použita slova vṛṣnīnām a kṛṣṇa-cetasām. To znamená, že patřili k Pánu Kṛṣṇovi a byli vždy pohroužení do myšlenek na Nĕho. Pokud je tedy z nĕjakého důvodu brāhmaṇové přesto prokleli, jak to na nĕ mohlo mít nĕjaký účinek? To jsou otázky Mahārāje Parīkṣita.
Ačkoliv jsou v této sloce Vṛṣṇiovci popsáni jako kṛṣṇa-cetasām, vždy pohroužení v myšlenkách na Kṛṣṇu, je jasnĕ naznačeno, že Kṛṣṇa si přál, aby se brāhmaṇové rozhnĕvali a yaduovskou dynastii prokleli. Nejvyšší Pán chtĕl odstranit svůj rod ze Zemĕ, a proto mladí chlapci z Jeho rodiny projevili nezvykle urážlivé jednání.
Z této události plyne ponaučení, že když človĕk projeví závist a posmĕch vůči Viṣṇuovým oddaným, bude tím zničena jak jeho brahmaṇyatā neboli duchovní pokročilost, tak i jeho úcta ke Śrī Kṛṣṇovi. Opovržení a posmĕch namířené proti ctihodným osobám a pravým brāhmaṇům zničí všechny dobré vlastnosti. Pokud nĕkdo porušuje etiketu vůči oddaným, Nejvyšší Pán se rozzlobí i na své vlastní příbuzné a přátele, a zařídí, aby ti, kdo se stavĕjí proti Jeho oddaným, byli zničeni. Pokud pošetilci v rouchu členů Kṛṣṇovy rodiny dávají najevo nepřátelství vůči vaiṣṇavům, dopouštĕjí se přestupku a nemohou být právem zváni potomky rodu Pána Kṛṣṇy. V tom spočívá svrchovaná nestrannost Osobnosti Božství.