SLOKA 33
yāvad asyāsvatantratvaṁ
tāvad īśvarato bhayam
ya etat samupāsīraṁs
te muhyanti śucārpitāḥ
yāvat — dokud; asya — živé bytosti; asvatantratvam — není osvobození od závislosti na kvalitách přírody; tāvat — tak dlouho bude; īśvarataḥ — z nejvyššího vládce; bhayam — strach; ye — ti, kdo; etat — tomuto hmotnému pojetí života; samupāsīran — oddávají se; te — ti; muhyanti — jsou zmatení; śucā — v nářku; arpitāḥ — neustále pohroužení.
Podmínĕná duše závislá na plodonosných činnostech pod vlivem hmotných kvalit přírody se Mĕ, Nejvyšší Osobnosti Božství, bude stále obávat, protože Já jí dávám výsledky jejího jednání. Ti, kdo vyznávají hmotné pojetí života a pokládají rozmanitost vytvářenou kvalitami přírody za skutečnou, se oddávají hmotnému požitku, a proto jsou stále pohroužení v nářku a smutku.
Živá bytost je spoutaná v síti iluze, ale i když chápe, že závisí na vyšších silách, Nejvyššímu Pánu sloužit nechce. To ji naplňuje strachem ze samotného života. Ve své touze po hmotném smyslovém požitku se – stejnĕ jako démon Kaṁsa – neustále obává překažení svých hmotných plánů. Kvůli své závislosti na rozmanitých projevech hmotné přírody se postupnĕ propadá do nerozumných forem života.
Māyā má dvĕ síly – první živou bytost zahaluje a druhá ji uvrhá do pekelných životních podmínek. Ten, kdo je māyou zahalený, ztrácí veškerou schopnost rozlišovat a māyā pak takového hlupáka uvrhá do temnoty nevĕdomosti. Když se nĕkdo mylnĕ domnívá, že nezávisí na Nejvyšší Osobnosti Božství, Pánu Kṛṣṇovi, pak s nadĕjí na hmotný smyslový požitek uctívá dočasné hmotné objekty. S tím, jak stárne, se však jeho život naplňuje strachem a úzkostí. Podmínĕná duše si myslí, že řídí svůj život, ale ve skutečnosti nemá žádnou takovou moc, a tak se nachází v rozporuplné situaci, která není vůbec příjemná. Čas ji připraví o všechno hmotné vlastnictví a ona čím dál víc podléhá nářku. Hmotný život je po všech stránkách odporný a jen kvůli silné iluzi ho pokládáme za uspokojivý.