SLOKA 7
jāyāpatya-gṛha-kṣetra-
svajana-draviṇādiṣu
udāsīnaḥ samaṁ paśyan
sarveṣv artham ivātmanaḥ
jāyā — vůči manželce; apatya — dĕtem; gṛha — domovu; kṣetra — půdĕ; svajana — přátelům a příbuzným; draviṇa — bohatství; ādiṣu — a tak dále; udāsīnaḥ — zůstávající lhostejný; samam — rovnocennĕ; paśyan — vidící; sarveṣu — v nich všech; artham — smysl; iva — jako; ātmanaḥ — sebe.
Človĕk by mĕl mít za všech okolností na zřeteli svůj pravý životní zájem, a proto zůstávat odpoutaný od manželky, dĕtí, domova, půdy, příbuzných, přátel, bohatství a tak dále.
Pánův oddaný uznává, že jeho manželka, dĕti, domov, půda, přátelé a peníze mají být zapojeni do láskyplné služby Nejvyššímu Pánu, a proto se nesnaží svou rodinu a přátele horečnĕ zaopatřovat smyslovým požitkem. Nechce se tĕšit z umĕlé prestiže, že je pánem své manželky a svých dĕtí, ani se nepachtí za ocenĕním od svých přátel a společnosti. Proto nikomu nezávidí a není líný ohlednĕ seberealizace. Nedĕlá si falešné vlastnické nároky a je neustále dychtivý rozvíjet své porozumĕní Nejvyšší Osobnosti Božství. Je prostý falešného ega a přirozenĕ se odvrací od planých materialistických hovorů. Díky tomu je neochvĕjný, nepodléhá rozmarům a setrvává u lotosových nohou duchovního učitele, s nímž ho pojí pevné, láskyplné přátelství.
Může vyvstat otázka, jak se človĕk dokáže oprostit od nepravých vlastnických nároků? Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura uvedl následující příklad: Obyčejný človĕk je velmi dychtivý hromadit víc a víc penĕz a své bohatství si uchovává v podobĕ bankovních účtů, nemovitostí, zlata a podobnĕ. Dokud toto jmĕní přispívá k jeho finančnímu blahobytu, vidí je jako stejnĕ hodnotné a pokládá je za své vlastnictví. Pokud mu ale nĕco z toho odebere vláda na daních nebo o nĕco přijde nezdařilým podnikáním, pak je nucen se svého vlastnického nároku vzdát. Stejnĕ tak by mĕl být každý natolik inteligentní, aby vypozoroval, že jeho vlastnické nároky na bezpočet hmotných objektů nejsou trvalé, a proto by se mĕl od tĕchto vĕcí odpoutat. Pokud nĕkdo nerozvíjí láskyplné přátelství vůči Nejvyšší Osobnosti Božství a Pánovu čistému oddanému, duchovnímu učiteli, je nepochybné, že se zaplete v síti hmotné společnosti, přátelství a lásky. Potom zůstane spoutaný na hmotné úrovni, bez vyhlídek na trvalé štĕstí.