SLOKA 7
te nādhīta-śruti-gaṇā
nopāsita-mahattamāḥ
avratātapta-tapasaḥ
mat-saṅgān mām upāgatāḥ
te — oni; na — ne; adhīta — prostudovali; śruti-gaṇāḥ — védskou literaturu; na — ne; upāsita — uctívali; mahat-tamaḥ — velké svĕtce; avrata — bez slibů; atapta — nepodstupovali; tapasaḥ — askezi; mat-saṅgāt — pouze díky společnosti se Mnou a s Mými oddanými; mām — ke Mnĕ; upāgatāḥ — dospĕli.
Osoby, které jsem jmenoval, se nezabývaly vážným studiem védské literatury, ani neuctívaly velké svĕtce, ani se nepodrobovaly přísným slibům či askezi. Dospĕly ke Mnĕ jednoduše díky společnosti se Mnou a s Mými oddanými.
Studium védské literatury, uctívání tĕch, kdo vyučují śruti-mantry, přijetí slibů a askeze a tak dále, jak bylo zmínĕno dříve, jsou pomocné procesy, které tĕší Nejvyšší Osobnost Božství. V tomto verši ale Pán znovu vysvĕtluje, že všechny tyto procesy jsou druhotné ve srovnání se zásadním procesem – sdružovat se s Nejvyšším Pánem a Jeho čistými oddanými. Jiné procesy mohou osobu dovést do společnosti Pána a Jeho oddaných a ta jí dá tu pravou dokonalost života. Slovo mat-saṅgāt lze také číst jako sat-saṅgāt se stejným významem. Ve verzi mat-saṅgāt („díky Mojí společnosti“) lze mat rovnĕž chápat jako „tĕch, kdo jsou Moji,“ neboli oddaných. Śrīla Śrīdhara Svāmī poznamenává, že čistý oddaný může rozvíjet vĕdomí Kṛṣṇy prostřednictvím své vlastní společnosti, neboť již tím, že je ve spojení se svými činnostmi a svým vĕdomím, se stýká s Pánem.