SLOKA 17
sanakādaya ūcuḥ
guṇeṣv āviśate ceto
guṇāś cetasi ca prabho
katham anyonya-santyāgo
mumukṣor atititīrṣoḥ
sanaka-ādayaḥ ūcuḥ — mudrci vedení Sanakou řekli; guṇeṣu — do smyslových objektů; āviśate — přímo vstupuje; cetaḥ — mysl; guṇāḥ — smyslové objekty; cetasi — do mysli; ca — také (vstupují); prabho — ó Pane; katham — jaký je průbĕh; anyonya — vzájemného vztahu mezi smyslovými objekty a myslí; santyāgaḥ — zbavování se; mumukṣoḥ — toho, kdo touží po osvobození; atititīrṣoḥ — toho, kdo chce překonat uspokojování smyslů.
Mudrci v čele se Sanakou řekli: Ó Pane, lidská mysl je přirozenĕ přitahovaná k hmotným smyslovým objektům a smyslové objekty zase vstupují v podobĕ touhy do mysli. Jak tedy může ten, kdo touží po osvobození a chce překonat uspokojování smyslů, zničit tento vzájemný vztah mezi smyslovými objekty a myslí? Vysvĕtli nám to prosím.
Výše bylo vysvĕtleno, že dokud je osoba podmínĕnou duší, její mysl stále rozrušují kvality hmotné přírody projevené v podobĕ smyslových objektů a kvůli jejich rušivému vlivu osoba nemůže dosáhnout skutečné dokonalosti života.