SLOKA 31
asattvād ātmano ’nyeṣāṁ
bhāvānāṁ tat-kṛtā bhidā
gatayo hetavaś cāsya
mṛṣā svapna-dṛśo yathā
asattvāt — jelikož postrádají skutečnou existenci; ātmanaḥ — od Nejvyšší Osobnosti Božství; anyeṣām — jiných; bhāvānām — stavů existence; tat — jimi; kṛtā — vytvořené; bhidā — odlišnost či oddĕlenost; gatayaḥ — cíle jako například nebe; hetavaḥ — plodonosné činnosti, které jsou příčinou budoucích odmĕn; ca — také; asya — živé bytosti; mṛṣā — klamného; svapna — snu; dṛśaḥ — pozorovatele; yathā — jako.
Ty stavy existence, které jsou chápány jako oddĕlené od Nejvyšší Osobnosti Božství, nemají skutečnou existenci, byť vytvářejí pocit oddĕlenosti od Absolutní Pravdy. Ten, kdo pozoruje sen, si představuje mnoho různých činností a odmĕn, a podobnĕ živá bytost s pocitem existence oddĕlené od Pánovy klamnĕ koná plodonosné činnosti, jež považuje za příčinu budoucích odmĕn a cílů.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura komentuje takto: „I když Pán Kṛṣṇa ve své podobĕ Haṁsa-avatāra odsoudil inteligenci, která vidí dualitu a oddĕluje hodnoty v hmotném svĕtĕ, Védy samy ustanovují systém varṇāśrama-dharmy, podle nĕhož se celá lidská společnost dĕlí na různé kasty, zamĕstnání a duchovní stavy. Jak může tedy Pán doporučovat, aby se človĕk vzdal víry v tento védský systém? Odpovĕď je dána v tomto verši. Slova anyeṣāṁ bhāvānām, ,jiných stavů existencè, poukazují na nesčetné podoby mylného ztotožnĕní se s hmotným tĕlem, myslí, zamĕstnáním a tak dále. Toto ztotožnĕní je klam a hmotné kategorie varṇāśramského systému se jistĕ zakládají na tomto klamu. Védská literatura slibuje nebeské odmĕny, jako například pobyt na vyšších planetárních soustavách, a předepisuje způsoby, jak tyto odmĕny získat. Odmĕny i prostředky k jejich získání jsou však v konečném smyslu klam. Jelikož tento svĕt je Pánovo stvoření, nelze popřít, že jeho existence je také skutečná, ale živá bytost, která si představuje, že výtvory tohoto svĕta jí patří, podléhá klamu. Lze uvést příklad: rohy jsou skutečné a zajíci také, ale pokud si nĕkdo představuje zaječí rohy, je to nepochybnĕ klam – i když ve snu se zaječí rohy mohou objevit. Živá bytost podobnĕ sní o trvalém vztahu v hmotném svĕtĕ. Ve snu si človĕk může pochutnávat na lahodné sladké rýži vařené s mlékem a cukrem, ale jeho sen o královské hostinĕ nemá žádnou výživnou hodnotu.“
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura v této souvislosti poznamenává, že tak jako po probuzení človĕk brzy zapomene na zážitek ze sna, osvobozená duše vĕdomá si Kṛṣṇy nespatřuje nic podstatného ani v tĕch nejvznešenĕjších odmĕnách, jež Védy nabízejí, jako je povýšení na nebeské planety. Proto Pán Kṛṣṇa poradil Arjunovi v Bhagavad-gītĕ, aby zůstal pevný v seberealizaci a nenechal se svést plodonosnými obřady konanými ve jménu náboženství.