SLOKA 38
duḥkhodarkeṣu kāmeṣu
jāta-nirveda ātmavān
ajijñāsita-mad-dharmo
muniṁ gurum upavrajet
duḥkha — utrpení; udarkeṣu — v tom, co přináší jako svůj budoucí výsledek; kāmeṣu — v uspokojování smyslů; jāta — zrozená; nirvedaḥ — odpoutanost; ātma-vān — toužící po duchovní dokonalosti v životĕ; ajijñāsita — ten, kdo vážnĕ nezkoumal; mat — Mĕ; dharmaḥ — proces dosažení; munim — moudrého; gurum — duchovního učitele; upavrajet — mĕl by vyhledat.
Ten, kdo je odpoutaný od uspokojování smyslů, jelikož ví, že vede k utrpení, a kdo touží po duchovní dokonalosti, ale vážnĕ nezkoumal proces vedoucí k dosažení Mĕ, by mĕl vyhledat pravého a učeného duchovního mistra.
V předchozích verších Pán Kṛṣṇa popsal povinnosti toho, kdo vyvinul dokonalé poznání. Nyní probírá situaci toho, kdo se s touhou po seberealizaci odpoutal od hmotného života, ale dokonalé poznání nauky o vĕdomí Kṛṣṇy mu chybí. Tato odpoutaná osoba toužící po seberealizaci musí přistoupit k lotosovým nohám pravého duchovního učitele nauky o vĕdomí Kṛṣṇy a potom rychle dospĕje na úroveň dokonalého chápání. Ten, kdo má vážný zájem smĕřovat k duchovní dokonalosti, by mĕl bez váhání přijmout standardní disciplínu nutnou pro dosažení nejvyšší dokonalosti v životĕ.