SLOKA 43
brahmacaryaṁ tapaḥ śaucaṁ
santoṣo bhūta-sauhṛdam
gṛhasthasyāpy ṛtau gantuḥ
sarveṣāṁ mad-upāsanam
brahma-caryam — celibát; tapaḥ — askeze; śaucam — čistota mysli bez připoutanosti či odporu; santoṣaḥ — úplná spokojenost; bhūta — vůči všem živým bytostem; sauhṛdam — přátelství; gṛhasthasya — hospodáře; api — také; ṛtau — ve vhodnou dobu; gantuḥ — přistoupení k manželce; sarveṣām — všech lidských bytostí; mat — Mĕ; upāsanam — uctívání.
Hospodář může mít sex se svou manželkou jen v dobĕ předepsané pro plození dĕtí. Jinak by mĕl praktikovat celibát, askezi, čistotu mysli a tĕla, spokojenost ve svém přirozeném postavení a přátelství vůči všem živým bytostem. Všichni lidé bez ohledu na společenské postavení či zamĕstnání mají uctívat Mĕ.
Sarveṣāṁ mad-upāsanam vyjadřuje, že všichni následovníci varṇāśramského systému musí uctívat Pána Kṛṣṇu nebo riskují, že ze svého postavení poklesnou. Śrīmad-Bhāgavatam (11.5.3) uvádí: na bhajanty avajānanti sthānād bhraṣṭāḥ patanty adhaḥ – i když může být osoba pokročilá v provádĕní védských obřadů a zvyklostí, neuctívá-li Nejvyššího Pána, nepochybnĕ poklesne.
Ti, kdo se nacházejí v gṛhastha-āśramu, nemají oprávnĕní bezmeznĕ využívat svou potenci a užívat si života jako prasata a psi. Zbožný hospodář by mĕl v předepsanou dobu a na předepsaném místĕ přistoupit ke své manželce a pro potĕšení Nejvyššího Pána zplodit svaté dítĕ. Jinak je zde výslovnĕ uvedeno, že hospodář musí dodržovat celibát tak jako všichni ostatní členové pokročilé lidské civilizace. Slovo śaucam se vztahuje na čistotu mysli a tĕla a kromĕ toho nepřítomnost připoutanosti a odporu. Ten, kdo s vírou uctívá Boha jako nejvyššího vládce, zažívá santoṣu, úplnou spokojenost v každé situaci, do které ho Pán umístí. Když vidí Pána Kṛṣṇu v nitru každé bytosti, stává se z nĕho bhūta-suhṛt, dobrodinec všech.