SLOKA 28-32
śrī-uddhava uvāca
yamaḥ kati-vidhaḥ prokto
niyamo vāri-karṣaṇa
kaḥ śamaḥ ko damaḥ kṛṣṇa
kā titikṣā dhṛtiḥ prabho
kiṁ dānaṁ kiṁ tapaḥ śauryaṁ
kim satyam ṛtam ucyate
kas tyāgaḥ kiṁ dhanaṁ ceṣṭaṁ
ko yajñaḥ kā ca dakṣiṇā
puṁsaḥ kiṁ svid balaṁ śrīman
bhago lābhaś ca keśava
kā vidyā hrīḥ parā kā śrīḥ
kiṁ sukhaṁ duḥkham eva ca
kaḥ paṇḍitaḥ kaś ca mūrkhaḥ
kaḥ panthā utpathaś ca kaḥ
kaḥ svargo narakaḥ kaḥ svit
ko bandhur uta kiṁ gṛham
ka āḍhyaḥ ko daridro vā
kṛpaṇaḥ kaḥ ka īśvaraḥ
etān praśnān mama brūhi
viparītāṁś ca sat-pate
śrī-uddhavaḥ uvāca — Śrī Uddhava řekl; yamaḥ — pravidel sebekáznĕ; kati-vidhaḥ — kolik různých druhů; proktaḥ — je řečeno, že je; niyamaḥ — pravidelných každodenních povinností; vā — nebo; ari-karṣaṇa — ó Kṛṣṇo, přemožiteli nepřátel; kaḥ — co je; śamaḥ — vyrovnanost mysli; kaḥ — co je; damaḥ — sebeovládání; kṛṣṇa — můj milý Kṛṣṇo; kā — co je; titikṣā — tolerance; dhṛtiḥ — neochvĕjnost; prabho — můj Pane; kim — co je; dānam — dobročinnost; kim — co je; tapaḥ — askeze; śauryam — hrdinství; kim — co je; satyam — realita; ṛtam — pravda; ucyate — je řečeno; kaḥ — co je; tyāgaḥ — odříkání; kim — co je; dhanam — bohatství; ca — také; iṣṭam — žádoucí; kaḥ — co je; yajñaḥ — obĕť; kā — co je; ca — také; dakṣiṇā — náboženská odmĕna; puṁsaḥ — osoby; kim — co je; svit — jistĕ; balam — síla; śrī-man — ó nejšťastnĕjší Kṛṣṇo; bhagaḥ — bohatství; lābhaḥ — zisk; ca — také; keśava — můj drahý Keśavo; kā — co je; vidyā — vzdĕlání; hrīḥ — pokora; parā — nejvyšší; kā — co je; śrīḥ — krása; kim — co je; sukham — štĕstí; duḥkham — neštĕstí; eva — jistĕ; ca — také; kaḥ — kdo je; paṇḍitaḥ — učenec; kaḥ — kdo je; ca — také; mūrkhaḥ — hlupák; kaḥ — co je; panthāḥ — pravá cesta; utpathaḥ — nepravá cesta; ca — také; kaḥ — co je; kaḥ — co je; svargaḥ — nebe; narakaḥ — peklo; kaḥ — co je; svit — jistĕ; kaḥ — kdo je; bandhuḥ — přítel; uta — a; kim — co je; gṛham — domov; kaḥ — kdo je; āḍhyaḥ — bohatý; kaḥ — kdo je; daridraḥ — chudý; vā — nebo; kṛpaṇaḥ — lakomec; kaḥ — kdo je; kaḥ — kdo je; īśvaraḥ — vládce; etān — tyto; praśnān — otázky; mama — mnĕ; brūhi — prosím řekni; viparītān — opačné vlastnosti; ca — také; sat-pate — ó Pane oddaných.
Śrī Uddhava řekl: Můj milý Pane Kṛṣṇo, ó přemožiteli nepřátel, řekni mi prosím, kolik existuje druhů pravidel sebekáznĕ a pravidelných každodenních povinností. Také mi povĕz, můj Pane, co je vyrovnanost mysli, co je sebeovládání a co skutečnĕ znamená tolerance a neochvĕjnost. Co je dobročinnost, askeze a hrdinství a jak popsat realitu a pravdu? Co je odříkání a co je bohatství? Co je žádoucí, co je obĕť a co je náboženská odmĕna? Můj drahý Keśavo, ze všech nejšťastnĕjší, jak mám chápat sílu, bohatství a zisk určité osoby? Jaké je nejlepší vzdĕlání, co je skutečná pokora a co je pravá krása? Co je štĕstí a co neštĕstí? Kdo je učenec a kdo je hlupák? Jaké jsou pravé a nepravé cesty života, co je nebe a co peklo? Kdo je skutečný přítel a co je skutečný domov? Kdo je bohatý a kdo chudý? Kdo je lakomec a kdo je skutečný vládce? Ó Pane oddaných, vysvĕtli mi prosím tyto vĕci i s jejich protiklady.
Všechny položky uvedené v tĕchto pĕti verších se definují různĕ v různých kulturách a společnostech svĕta. Proto se Śrī Uddhava obrací přímo na nejvyšší autoritu, Pána Kṛṣṇu, aby získal standardní definice tĕchto všeobecných aspektů civilizovaného života.