SLOKA 44
śrī-rājovāca
atha bhāgavataṁ brūta
yad-dharmo yādṛśo nṛṇām
yathācarati yad brūte
yair liṅgair bhagavat-priyaḥ
śrī-rājā uvāca — král pravil; atha — další; bhāgavatam — o oddaném Osobnosti Božství; brūta — prosím povĕz mi; yat-dharmaḥ — jaké má povinnosti; yādṛśaḥ — jakou má povahu; nṛṇām — mezi lidmi; yathā — jak; ācarati — chová se; yat — co; brūte — říká; yaiḥ — podle jakých; liṅgaiḥ — viditelných příznaků; bhagavat-priyaḥ — (je znám jako) ten, kdo je drahý Nejvyššímu Pánu.
Mahārāja Nimi řekl: Povĕz mi prosím nyní podrobnĕji o oddaných Nejvyššího Pána. Podle jakých přirozených znaků mohu rozpoznat ty nejpokročilejší oddané, ty, kdo jsou na střední úrovni a začátečníky? Jaké jsou příznačné náboženské činnosti vaiṣṇavy a jak mluví? Zvláštĕ prosím popiš ty příznaky a vlastnosti, které vaiṣṇavy činí tak drahými Nejvyšší Osobnosti Božství.
Velký mudrc Kavi králi Nimimu řekl o obecných vnĕjších příznacích oddaného Pána, jmenovitĕ o tom jak vypadá, jaké jsou jeho vlastnosti a činnosti. Král Nimi se však nyní ptá, jak mezi služebníky Nejvyšší Osobnosti Božství dále rozlišovat, aby bylo možno jasnĕ rozpoznat vaiṣṇavy první, druhé a nižší třídy.
Śrīla Rūpa Gosvāmī říká, kṛṣṇeti yasya giri taṁ manasādriyeta: „Každý by mĕl ve své mysli vzdávat úctu oddanému, který pronáší svatá jména Pána Kṛṣṇy.“ (Upadeśāmṛta 5) Každá živá bytost, která s vírou pronáší svaté jméno Kṛṣṇy, musí být považována za vaiṣṇavu a být ctĕna alespoň v mysli. Abychom však opravdu pokročili v rozvoji vĕdomí Kṛṣṇy, mĕli bychom se sdružovat alespoň s oddaným druhé třídy. A pokud se nám podaří získat milost prvotřídního oddaného Pána, máme velmi snadno zaručeno dosažení dokonalosti. Mahārāja Nimi se tedy pokornĕ ptá: „Jaké jsou vlastnosti, chování a řeč oddaného?“ Král chce znát příslušné tĕlesné, mentální a verbální znaky, podle kterých lze rozpoznat kategorie uttama-adhikārī, madhyama-adhikārī a kaniṣṭha-adhikārī. Jako odpovĕď na královu otázku předloží další vysvĕtlení vĕdy o vĕdomí Kṛṣṇy druhý z nava-yogendrů, jménem Havir.