SLOKA 8
yadṛcchayā mat-kathādau
jāta-śraddhas tu yaḥ pumān
na nirviṇṇo nāti-sakto
bhakti-yogo ’sya siddhi-daḥ
yadṛcchayā — příznivým řízením osudu; mat-kathā-ādau — ve vyprávĕní, písnĕ, filosofii, divadelní představení a tak dále, jež popisují Mou slávu; jāta — probuzená; śraddhaḥ — víra; tu — jistĕ; yaḥ — ten, který; pumān — človĕk; na — ne; nirviṇṇaḥ — znechucený; na — ne; ati-saktaḥ — příliš připoutaný; bhakti-yogaḥ — cesta láskyplné oddanosti; asya — jeho; siddhi-daḥ — udĕlí dokonalost.
Pokud človĕk příznivým řízením osudu vyvine víru v naslouchání a opĕvování Mé slávy a není příliš znechucený hmotným životem ani k nĕmu není připoutaný, mĕl by dosáhnout dokonalosti cestou láskyplné oddanosti Mnĕ.
Pokud človĕk nĕjakým způsobem získá společnost čistých oddaných Pána a naslouchá od nich transcendentálnímu poselství Pána Kṛṣṇy, pak má příležitost stát se Pánovým oddaným. Jak bylo uvedeno v minulém verši, ti, kdo jsou znechucení hmotným životem, se vydávají cestou neosobní filosofické spekulace a snaží se přísnĕ potlačit jakýkoliv náznak osobní existence. Ti, kdo jsou stále připoutaní k hmotnému uspokojování smyslů, se snaží očistit tím, že plody svých bĕžných činností obĕtují Nejvyššímu. Naproti tomu prvotřídní uchazeč o čistou oddanou službu není ani úplnĕ znechucený hmotným životem, ani k nĕmu není připoutaný. Již si nepřeje pokračovat v obyčejné hmotné existenci, protože ta nemůže poskytnout skutečné štĕstí. Zároveň se ale nevzdává nadĕjí na dokonalou osobní existenci. Osoba, která se vyhýbá obĕma extrémům – hmotné připoutanosti a neosobní reakci na hmotnou připoutanost – a která nĕjakým způsobem získá společnost čistých oddaných a s vírou naslouchá jejich poselství, je vhodným uchazečem o návrat domů, zpátky k Bohu. To zde Pán popisuje.