SLOKA 36
śabda-brahma su-durbodhaṁ
prāṇendriya-mano-mayam
ananta-pāraṁ gambhīraṁ
durvigāhyaṁ samudra-vat
śabda-brahma — transcendentální zvuk Véd; su-durbodham — nesmírnĕ tĕžké pochopit; prāṇa — životního vzduchu; indriya — smyslů; manaḥ — a mysli; mayam — projevující se na různých úrovních; ananta-pāram — bez hranic; gambhīram — hluboký; durvigāhyam — neproniknutelný; samudra-vat — jako oceán.
Transcendentální zvuk Véd je velmi tĕžké pochopit. Projevuje se na různých úrovních v prāṇĕ, smyslech a mysli. Je neomezený, velmi hluboký a neproniknutelný jako oceán.
Podle védského poznání se védský zvuk dĕlí do čtyř fází, které mohou pochopit jen ti nejinteligentnĕjší brāhmaṇové. Tři z nich se totiž nacházejí v nitru živé bytosti a jen čtvrtá fáze je projevená navenek, jako řeč. Dokonce i tuto čtvrtou fázi védského zvuku, zvanou vaikharī, obyčejní lidé jen stĕží chápou. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura tyto čtyři fáze vysvĕtluje takto. Na úrovni prāṇy se védský zvuk nazývá parā a nachází se v ādhāra-cakře; mentální fáze, zvaná paśyantī, se nachází v oblasti pupku, v maṇipūraka-cakře; a intelektuální fáze, zvaná madhyamā, se nachází v oblasti srdce, v anāhata-cakře. A konečnĕ projevená smyslová fáze védského zvuku se nazývá vaikharī.
Tento védský zvuk je ananta-pāra, neboť zahrnuje všechny životnĕ důležité energie ve vesmíru i mimo nĕj, a proto ho nemůže rozdĕlit čas ani prostor. Védská zvuková vibrace je tak jemná, neproniknutelná a hluboká, že jedinĕ samotný Pán a Jeho zmocnĕní následovníci, jako jsou Vyāsa a Nārada, mohou pochopit její skutečnou podobu a význam. Pro obyčejné lidské bytosti jsou všechny nuance védského zvuku nepochopitelné, ale když človĕk přijme proces rozvoje vĕdomí Kṛṣṇy, může ihned poznat závĕr všeho védského poznání – samotného Pána Kṛṣṇu, původní zdroj védského poznání. Pošetilci zasvĕcují svůj životní vzduch, smysly a mysl smyslovému požitku, a tak nechápou transcendentální hodnotu svatého jména Boha. Svaté jméno Nejvyššího Pána, které se od Pána samotného neliší, je konečnou podstatou všeho védského zvuku. Jelikož Pán je neomezený, je stejnĕ neomezené i Jeho svaté jméno. Pánovu transcendentální slávu nikdo nepochopí bez Jeho přímé milosti. Pokud nĕkdo bez přestupků pronáší svatá jména Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, může vstoupit do transcendentálního tajemství védského zvuku. Jinak poznání Véd zůstane durvigāhyam neboli neproniknutelné.