SLOKA 1
śrī-bhagavān uvāca
mal-lakṣaṇam imaṁ kāyaṁ
labdhvā mad-dharma āsthitaḥ
ānandaṁ paramātmānam
ātma-sthaṁ samupaiti mām
śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; mat-lakṣaṇam — umožňující poznat Mĕ; imam — toto; kāyam — lidské tĕlo; labdhvā — když získala; mat-dharme — v oddané službĕ Mnĕ; āsthitaḥ — setrvávající; ānandam — zosobňující čistou extázi; parama-ātmānam — Nejvyšší Duše; ātma-stham — sídlící v srdci; samapaiti — dosáhne; mām — Mĕ.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Když osoba získala toto lidské tĕlo, jež dává příležitost Mĕ poznat, a vĕnuje se oddané službĕ Mnĕ, může dosáhnout Mĕ, zdroje veškeré blaženosti a Nejvyšší Duše veškeré existence sídlící v srdci každé živé bytosti.
Vlivem špatné společnosti mohou i duchovnĕ osvobozené osoby poklesnout z úrovnĕ seberealizace. Zvláštĕ nebezpečná je v tomto svĕtĕ společnost žen, a proto je v této kapitole vyslovena Aila-gīta, aby se předešlo tomuto poklesnutí. Před zálibou v sexu může být osoba zachránĕna stykem se svatými osobami, které probudí její pravou duchovní inteligenci. Proto Pán Kṛṣṇa přednese Uddhavovi podivuhodnou Purūravovu píseň zvanou též Aila-gītā.