SLOKA 19-20
pitroḥ kiṁ svaṁ nu bhāryāyāḥ
svāmino ’gneḥ śva-gṛdhrayoḥ
kim ātmanaḥ kiṁ suhṛdām
iti yo nāvasīyate
tasmin kalevare ’medhye
tuccha-niṣṭhe viṣajjate
aho su-bhadraṁ su-nasaṁ
su-smitaṁ ca mukhaṁ striyaḥ
pitroḥ — rodičů; kim — zdali; svam — vlastnictví; nu — nebo; bhāryāyāḥ — manželky; svāminaḥ — zamĕstnavatele; agneḥ — ohnĕ; śva-gṛdhrayoḥ — psů a supů; kim — zdali; ātmanaḥ — duše; kim — zdali; suhṛdam — přátel; iti — takto; yaḥ — kdo; na avasīyate — nemůže se nikdy rozhodnout; tasmin — k tomu; kalevare — hmotnému tĕlu; amedhye — ohavnému; tuccha-niṣṭhe — spĕjícímu k nejnižšímu cíli; viṣajjate — přilne; aho — ó; su-bhadram — velmi přitažlivé; su-nasam — s nádherným nosem; su-smitam — překrásným úsmĕvem; ca — a; mukham — tváři; striyaḥ — ženy.
Muž se nikdy nemůže rozhodnout, komu vlastnĕ tĕlo patří. Rodičům, kteří ho porodili, manželce, která mu skýtá potĕšení, nebo zamĕstnavateli, který ho komanduje? Je vlastnictvím pohřebního ohnĕ nebo psů a supů, kteří ho nakonec pozřou? Je majetkem duše v nitru, která se účastní jeho štĕstí a neštĕstí, nebo patří blízkým přátelům, kteří ho povzbuzují a pomáhají mu? I když si nikdy není jistý, kdo je majitelem tĕla, přesto k nĕmu pevnĕ přilne. Hmotné tĕlo je znečištĕnou hmotnou podobou spĕjící k nízkému cíli, a přesto si muž myslí, když hledí do tváře ženy: „Jaká krasavice! Jaký má kouzelný nos a podívejte na ten překrásný úsmĕv!“
Výraz tuccha-niṣṭhe, „spĕjící k nízkému cíli“, vyjadřuje, že když je tĕlo pohřbené, sežerou ho červi, když je spálené, zmĕní se v popel, a když zemře na nĕjakém osamĕlém místĕ, pozřou ho psi a supi. Klamná energie Māyā vstupuje do podoby ženy a mate mužovu mysl. Muže přitahuje Māyā zjevující se v ženské podobĕ, ale když ji obejme, získává výkaly, krev, hlen, hnis, kůži, kosti, chlupy a maso. Lidé by nemĕli být jako kočky a psi, pohroužení v nevĕdomosti tĕlesného vĕdomí. Lidská bytost by mĕla být osvícená vĕdomím Kṛṣṇy a naučit se sloužit Nejvyššímu Pánu, ne se snažit nemístnĕ využívat Jeho energie.