SLOKA 15
dravyaiḥ prasiddhair mad-yāgaḥ
pratimādiṣv amāyinaḥ
bhaktasya ca yathā-labdhair
hṛdi bhāvena caiva hi
dravyaiḥ — předmĕty; prasiddhaiḥ — prvotřídními; mat-yāgaḥ — uctívání Mĕ; pratimā-ādiṣu — v různých podobách Božstev; amāyinaḥ — který nemá žádné hmotné touhy; bhaktasya — oddaného; ca — a; yathā-labdhaiḥ — čímkoliv, co může snadno získat; hṛdi — v srdci; bhāvena — mentální představou; ca — a; eva hi — jistĕ.
Oddaný by Mĕ mĕl uctívat v Mých podobách Božstva s použitím prvotřídního vybavení. Je-li však úplnĕ prostý hmotných tužeb, může Mĕ uctívat s čímkoliv, co je schopný získat, a dokonce Mĕ může i uctívat v srdci s myšleným vybavením.
Dokud oddaného pronásledují hmotné touhy, má sklon vidĕt svĕt jako předmĕt smyslového požitku. Tento začínající oddaný může špatnĕ chápat Pánovo svrchované postavení a dokonce může Pána považovat za předmĕt svého požitku. Proto musí obĕtovat Božstvu honosné vybavení, aby si neustále připomínal, že Božstvo je nejvyšším poživatelem a že on, začínající oddaný, je jen tím, kdo provádí uctívání a má se starat o potĕšení Božstva. Oproti tomu pokročilý oddaný neochvĕjný ve vĕdomí Kṛṣṇy nikdy nezapomíná, že Nejvyšší Pán je skutečný poživatel a vládce všeho. Čistý oddaný obĕtuje Osobnosti Božství svou ryzí lásku s jakýmikoliv předmĕty, které může snadno získat. Oddaný vĕdomý si Kṛṣṇy chová vůči Pánu Kṛṣṇovi neochvĕjnou oddanost a i tou nejjednodušší obĕtinou Osobnost Božství zcela uspokojuje.