SLOKA 41
kecid deham imaṁ dhīrāḥ
su-kalpaṁ vayasi sthiram
vidhāya vividhopāyair
atha yuñjanti siddhaye
kecit — nĕkteří; deham — hmotné tĕlo; imam — toto; dhīrāḥ — sebeovládnutí; su-kalpam — způsobilé; vayasi — v mládí; sthiram — setrvávající; vidhāya — poté, co učiní; vividha — různými; upāyaiḥ — metodami; atha — takto; yuñjanti — praktikují; siddhaye — aby získali hmotné dokonalosti.
Nĕkteří yogī různými metodami zbavují tĕlo nemocí a stáří a udržují je stále mladé. Praktikují tedy yogu, aby získali hmotné mystické dokonalosti.
Zde posaný proces má splnit hmotné touhy, nikoliv přinést transcendentální poznání. Proto se podle Śrīly Bhaktisiddhānty Sarasvatīho Ṭhākura nedá považovat za oddanou službu. Hmotné tĕlo nakonec zemře i navzdory všem tĕmto mystickým dokonalostem. Vĕčné mládí a štĕstí jsou ve skutečnosti dostupné jen na duchovní úrovni vĕdomí Kṛṣṇy.