SLOKA 28
taṁ tadā puruṣaṁ martyā
mahā-rājopalakṣaṇam
yajanti veda-tantrābhyāṁ
paraṁ jijñāsavo nṛpa
tam — Jeho; tadā — v tomto vĕku; puruṣam — nejvyššího poživatele; martyāḥ — smrtelníci; mahā-rāja — velkého krále; upalakṣaṇam — hrajícího roli; yajanti — uctívají; veda-tantrābhyām — jak podle původních Véd, tak i podle obřadních tanter; param — o Nejvyšším; jijñāsavaḥ — ti, kdo chtĕjí získat poznání; nṛpa — ó králi.
Můj milý králi, ve Dvāpara-yuze lidé, kteří chtĕjí poznat Nejvyšší Osobnost Božství, svrchovaného příjemce požitku, uctívají Pána v náladĕ poct prokazovaných velkému králi podle védských i tantrických předpisů.
Když Pán Kṛṣṇa opouštĕl mĕsto Hastināpur, Arjuna nad Ním osobnĕ držel slunečník a Uddhava se Sātyakim Ho ovívali ozdobenými vĕjíři (Bhāg. 1.10.17, 18). Takto uctíval panovník Yudhiṣṭhira se svými následovníky Kṛṣṇu jako nejvĕtšího ze vznešených králů a jako Nejvyšší Osobnost Božství. Při obĕti Rājasūya zase všechny velké duše z celého vesmíru Kṛṣṇu zvolily za krále všech králů, nejvĕtší osobnost, která si zasluhuje první uctívání. Toto honosné uctívání Pána je charakteristikou Dvāpara-yugy, jak uvádí tento verš (mahā-rājopalakṣaṇam). S tím, jak yugy postupují, od vĕku Satya, Tretā, Dvāpara až po vĕk Kali, se podmínky v lidské společnosti stále více a více zhoršují. V tomto verši je zmínka o tom, že jedinou příznivou vlastností obyvatel Dvāpara-yugy je, že jsou jijñāsavaḥ, mají silnou touhu poznat Absolutní Pravdu. Žádné další dobré vlastnosti nejsou zmínĕné. Obyvatelé ze Satya-yugy byli popsáni jako śāntāḥ, nirvairāḥ, suhṛdaḥ a samāḥ neboli klidní, bez zášti, dobrodinci každé živé bytosti a nochvĕjnĕ setrvávající na duchovní úrovni nad kvalitami hmotné přírody. Obyvatelé z Tretā-yugy byli zase popsáni jako dharmiṣṭhāḥ a brahma-vādinaḥ jako zcela zbožní a dokonalí následovníci pokynů Véd. V tomto verši je o obyvatelích z Dvāpara-yugy řečeno jen to, že jsou jijñāsavaḥ, dychtiví poznat Absolutní Pravdu. Jinak jsou popsáni jako martyāḥ, podléhající slabostem smrtelníků. Když dokonce i ve Dvāpara-yuze byla lidská společnost na zřetelnĕ nižší úrovni než v Satya- a Tretā-yuze, stĕží si můžeme představit, v jakých katastrofálních podmínkách se nachází lidská společnost v Kali-yuze. Proto – jak vysvĕtlí následující verše – by se lidé narození v tomto vĕku Kali mĕli pevnĕ držet hnutí Caitanyi Mahāprabhua, aby se zbavili pošetilosti.