SLOKA 42
śrī-uddhava uvāca
deva-deveśa yogeśa
puṇya-śravaṇa-kīrtana
saṁhṛtyaitat kulaṁ nūnaṁ
lokaṁ santyakṣyate bhavān
vipra-śāpaṁ samartho ’pi
pratyahan na yad īśvaraḥ
śrī-uddhavaḥ uvāca — Śrī Uddhava řekl; deva-deva — tĕch nejvĕtších polobohů; īśa — ó Nejvyšší Bože; yoga-īśa — ó vládce všech mystických sil; puṇya — je zbožné; śravaṇa-kīrtana — ó Ty, naslouchání a rozmlouvání o jehož slávĕ; saṁhṛtya — když odstraníš; etat — tuto; kulam — dynastii; nūnam — není-liž pravda; lokam — tento svĕt; santyakṣyate — chystáš se jednou provždy opustit; bhavān — Ty; vipra-śāpam — kletbu brāhmaṇů; samarthaḥ — schopný; api — i když; pratyahan na — nezrušil jsi; yat — protože; īśvaraḥ — Nejvyšší Pán.
Śrī Uddhava řekl: Ó můj Pane, ó Nejvyšší Bože mezi všemi polobohy, pouhé naslouchání a rozmlouvání o Tvé transcendentální slávĕ představuje skutečnou zbožnost. Můj Pane, zdá se, že teď odstraníš svou dynastii, a tak s konečnou platností uzavřeš své zábavy v tomto vesmíru. Jsi nejvyšší vládce a Pán všech mystických sil, ale přestože jsi po všech stránkách schopný zrušit prokletí, kterým brāhmaṇové postihli Tvoji dynastii, Ty to nedĕláš. Tvůj odchod se tedy již nezadržitelnĕ blíží.
Jak bylo zmínĕno výše, Kṛṣṇovu dynastii nelze nikdy zničit. Slovo saṁhṛtya tedy znamená, že Kṛṣṇa vzal Yādavy s sebou, když opustil tento hmotný svĕt. Očím obyčejných nevĕdomých osob se však odstranĕní yaduovské dynastie jeví jako její zničení. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura velmi pĕknĕ vysvĕtlil Uddhavův výrok takto:
Kṛṣṇa je osloven jako deva-deva, Nejvyšší Bůh mezi bohy, protože svým příchodem do vesmíru mistrnĕ vyřešil všechny problémy, se kterými si polobozi neumĕli poradit. Pán zbavil svĕt démonů a pevnĕ ustanovil vládu svých oddaných i náboženské zásady. Pán Kṛṣṇa je osloven jako yogeśa, neboť nejenže zastal to, co polobozi potřebovali, ale zároveň pro potĕšení svých čistých oddaných projevil i svou nádhernou transcendentální podobu oplývající transcendentálními vlastnostmi a extází. Kṛṣṇa je nazýván puṇya-śravaṇa-kīrtana proto, že vyjevením svých jakoby lidských činností zprostředkovaných Jeho vnitřní mystickou energií dal podnĕt k sepsání nesčetných védských textů pojednávajících o Jeho zábavách. To umožnilo budoucím generacím, jako jsme my, naslouchat a rozmlouvat o Pánovĕ počínání a také se vrátit domů, zpátky k Bohu.
Poté, co Kṛṣṇa zajistil transcendentální blaženost a osvobození pro všechny své oddané, včetnĕ tĕch, kteří se mĕli narodit v budoucnosti, rozhodl se, že nastal čas, aby opustil tento hmotný vesmír. Uddhava pochopil, co si Pán přeje, a řekl Mu: „Vyzval jsi Yādavy, aby se bránili kletbĕ brāhmaṇů tím, že se vykoupou na Prabhāsa-kṣetře, ale jak by mohla být pouhá koupel na svatém místĕ cennĕjší než pohled na Tebe, Osobnost Božství, tváří v tvář? Vzhledem k tomu, že Yādavové neustále vidí Tvou transcendentální podobu a Ty jsi Nejvyšší Pán, jak jim prospĕje koupel na takzvaném svatém místĕ? To znamená, že máš určitĕ nĕjaký jiný zámĕr. Kdybys chtĕl skutečnĕ tu kletbu zrušit, mohl jsi jednoduše říci ,Ať tato kletba neplatí̀ a tím by okamžitĕ přestala působit. Ty se jistĕ chystáš opustit tento vesmír, a to je důvod, proč jsi toto prokletí neodstranil.“