SLOKA 4
yarhy evāyaṁ mayā tyakto
loko ’yaṁ naṣṭa-maṅgalaḥ
bhaviṣyaty acirāt sādho
kalināpi nirākṛtaḥ
yarhi — když; eva — jistĕ; ayam — tento; mayā — Mnou; tyaktaḥ — opuštĕný; lokaḥ — svĕt; ayam — tento; naṣṭa-maṅgalaḥ — připravený o vše příznivé či zbožné; bhaviṣyati — bude; acirāt — velmi brzy; sādho — ó svĕtče; kalinā — kvůli Kalimu; api — samotnému; nirākṛtaḥ — přemožený.
Ó svĕtče Uddhavo, zanedlouho opustím tuto Zemi. Bude pak přemožena vĕkem Kali a pozbyde veškeré zbožnosti.
Pán Kṛṣṇa plánoval, že Uddhavu vezme zpátky do svého vĕčného sídla po krátké prodlevĕ. Vzhledem k jeho výjimečným duchovním vlastnostem ho chtĕl Pán zapojit do šíření Jeho poselství mezi dalšími svĕtci, kteří ještĕ nedospĕli do stádia čisté oddané služby. Zároveň však Uddhavu ujistil, že nebude o Pánovu společnost připraven ani na okamžik. Jelikož Uddhava také dokonale ovládal své smysly, nemohl nikdy podlehnout vlivu tří kvalit hmotné přírody. Takto Pán předtím, než ho vzal zpátky domů, zpátky k Bohu, zplnomocnil Uddhavu k vykonání určité důvĕrné mise.
Kdekoliv se neuznává svrchované postavení Osobnosti Božství, tam převládá neužitečná a chaotická mentální spekulace, která zahaluje bezpečnou a spolehlivou cestu naslouchání dokonalému védskému poznání. V současné dobĕ se zvláštĕ v západních zemích vydávají doslova milióny knih na tisíce námĕtů, ale navzdory tomuto bezmeznému šíření mentálních výmyslů jsou lidé nemají ponĕtí o nejzákladnĕjších tématech lidského života: Kdo jsem? Odkud pocházím? Kam jdu? Co je má duše? Co je Bůh?
Osobnost Božství, Pán Śrī Kṛṣṇa, je zdrojem nesčetných okouzlujících zábav a je tedy i zdrojem nesčetných druhů požitku. Je ve skutečnosti oceánem vĕčné blaženosti. Když vĕčná duše přijde o přirozenou radost pocházející z láskyplné služby Pánu, je přemožená a zmatená hmotnou přírodou. Bezmocnĕ se honí za hmotným smyslovým požitkem, jeden hmotný objekt považuje za dobrý a jiný za špatný, přičemž své hodnocení dobrého a špatného neustále mĕní. Proto nenachází klid ani radost, žije v trvalé úzkosti a opakovanĕ ji sužují kruté zákony přírody v podobĕ zrození, smrti, stáří a nemoci.
Tak se podmínĕná duše stane způsobilou narodit se v Kali-yuze, která je ztĕlesnĕním neštĕstí. V Kali-yuze se živé bytosti, které již tak zažívají mnohá trápení, nemilosrdnĕ obracejí jedna proti druhé. Lidská společnost se v Kali-yuze stává brutální a otevírají se jatka, kde lidé pobíjejí stovky miliónů nevinných tvorů. Vyhlašují se velké války a bĕhem krátké doby umírají milióny lidských bytostí, včetnĕ žen a dĕtí.
Dokud živá bytost neuzná svrchovanost Osobnosti Božství, zůstává bezmocnou obĕtí ve spárech māyi neboli hmotného klamu. Vymýšlí si různá řešení, jak se z moci māyi osvobodit, ale tato řešení jsou sama výtvory māyi, takže nemohou podmínĕnou duši zachránit. Naopak jen přiostřují její nešťastnou situaci. V následujícím verši Pán Kṛṣṇa přímo varuje Uddhavu, ať se Kali-yuze vyhne a vrátí se domů, zpátky k Bohu. My, kteří jsme se v Kali-yuze již narodili, bychom si tuto radu také mĕli vzít k srdci a okamžitĕ podniknout všechny nezbytné kroky k tomu, abychom se mohli vrátit do Pánova vĕčného sídla a žít blaženým životem s dokonalým poznáním. Hmotný svĕt není nikdy šťastné místo, zvláštĕ ne ve hrozivých dnech Kali-yugy.