SLOKA 44
svacchaḥ prakṛtitaḥ snigdho
mādhuryas tīrtha-bhūr nṛṇām
muniḥ punāty apāṁ mitram
īkṣopasparśa-kīrtanaiḥ
svacchaḥ — čistý; prakṛtitaḥ — svou přirozeností; snigdhaḥ — jemný či mĕkkého srdce; mādhuryaḥ — sladká, příjemná mluva; tīrtha-bhūḥ — poutní místo; nṛṇām — pro lidské bytosti; muniḥ — mudrc; punāti — posvĕcuje; apām — vody; mitram — přesná obdoba; īkṣā — pohledem na; upasparśa — uctivým dotekem; kīrtanaiḥ — a slovním oslavováním.
Ó králi, svĕtec je jako voda, protože v sobĕ nemá žádné nečistoty, jeho povaha je vlídná a svou mluvou vytváří podobnĕ krásné vibrace jako tekoucí voda. Když živá bytost tohoto svĕtce jen spatří, dotkne se ho nebo ho uslyší, očistí se tak jako ve styku s čistou vodou. Takto svĕtec – jako svaté místo – očišťuje všechny, kdo s ním přijdou do styku, protože stále opĕvuje slávu Pána.
Slova apāṁ mitram, „jako voda“, v jiné verzi nahrazují slova aghān mitram, což znamená, že svĕtec očišťuje všechny živé bytosti tím, že je považuje za mitram, své osobní přátele, a zachraňuje je před jejich hříšnými reakcemi (aghāt). Podmínĕná živá bytost se mylnĕ ztotožňuje se svým hrubohmotným tĕlem a jemnohmotnou myslí, a tak klesá z úrovnĕ duchovního poznání, stále dychtí po hmotném smyslovém požitku a pokud ho nezíská, propadá hnĕvu. Nĕkdy je tak posedlá obavami z toho, že o svůj hmotný požitek přijde, že se její stav začíná blížit šílenství.
Svĕtec je však jako čistá voda, prostý všech nečistot a schopný vše očistit. Čistá voda je průhledná a stejnĕ čistĕ projevuje svĕtec Osobnost Božství ve svém srdci. Jeho láska k Bohu je zdrojem veškerého štĕstí. Když voda teče a vytváří peřeje, vydává velmi příjemné zvuky, a podobnĕ okouzlující a krásné jsou zvukové vibrace vydávané čistým oddaným Pána, který je prostoupen Pánovou slávou. Zkoumáním povahy vody tedy lze pochopit příznaky Pánova čistého oddaného.