SLOKA 27
tasyā vittāśayā śuṣyad-
vaktrāyā dīna-cetasaḥ
nirvedaḥ paramo jajñe
cintā-hetuḥ sukhāvahaḥ
tasyāḥ — její; vitta — po penĕzích; āśayā — touhou; śuṣyat — vyschlý; vaktrāyāḥ — její obličej; dīna — zarmoucená; cetasaḥ — její mysl; nirvedaḥ — odpoutanost; paramaḥ — nesmírnĕ velká; jajñe — probudila se; cintā — úzkosti; hetuḥ — kvůli; sukha — štĕstí; āvahaḥ — přinášející.
Jak noc pomalu ubíhala, prostitutka dychtící po penĕzích propadala postupnĕ malomyslnosti a tvář jí vyschla. Takto zklamaná a sužovaná starostí o peníze začala pociťovat od své situace velkou odpoutanost a v mysli se jí zrodilo štĕstí.
Z tĕchto veršů je zřejmé, že oné noci se prostitutce Piṅgale vůbec nepodařilo přilákat do svého domu zákazníky. Jelikož byla naprosto zklamaná, postupnĕ jí začala být její situace lhostejná. Velké utrpení tedy nĕkdy človĕka přivede na cestu osvícení nebo – jak říká jedno sanskrtské pořekadlo – zklamání dává vzniknout té nejvyšší spokojenosti.
Prostitutka zasvĕtila svůj život uspokojování chtivých tužeb mnoha mužů. Svou myslí, tĕlem a slovy sloužila platícím milencům, a tak úplnĕ zapomnĕla na oddanou službu Nejvyšší Osobnosti Božství. Její mysl proto byla velmi neklidná a rozrušená. Když byla nakonec úplnĕ zklamaná a tvář i hrdlo jí vyschly, začala se cítit vůči své situaci lhostejná a v mysli se jí zrodilo štĕstí.