SLOKA 36
kiyat priyaṁ te vyabhajan
kāmā ye kāma-dā narāḥ
ādy-antavanto bhāryāyā
devā vā kāla-vidrutāḥ
kiyat — kolik; priyam — skutečného štĕstí; te — oni; vyabhajan — poskytli; kāmāḥ — smyslový požitek; ye — a ti; kāma-dāḥ — kteří poskytují smyslový požitek; narāḥ — muži; ādi — počátek; anta — a konec; vantaḥ — kteří mají; bhāryāyāḥ — manželky; devāḥ — polobozi; vā — nebo; kāla — časem; vidrutāḥ — odloučené, a tak rozrušené.
Muži poskytují ženám smyslový požitek, ale všichni muži, dokonce i polobozi na nebi, mají počátek a konec. Všichni jsou dočasnými výtvory, které odstraní čas. Kolik skutečného požitku nebo štĕstí mohli kteříkoliv z nich kdy dát svým manželkám?
V tomto hmotném svĕtĕ jedná každý v podstatĕ pro svůj smyslový požitek, a proto každého zničí vliv času. Na hmotné úrovni nikdo nikomu jinému skutečnĕ nepomáhá. Takzvaná hmotná láska je jen podvod, jak nyní slečna Piṅgalā zjišťuje.