Ponaučení od mladé dívky, která si na každém zápĕstí nechala jen jeden lasturový náramek, je, že človĕk by mĕl zůstávat sám, a tak uklidnit svou mysl. Jedinĕ tehdy bude schopný upřít plnĕ svou mysl na Osobnost Božství. Jednou přišlo nĕkolik mužů najednou požádat o ruku mladé dívky, jejíž příbuzní shodou okolností nebyli doma. Šla tedy vymlátit rýži, aby mohla pro nečekané hosty připravit jídlo. Její lasturové náramky přitom hlasitĕ chrastily, jak do sebe narážely, a jelikož chtĕla ten hluk zastavit, jeden po druhém si je rozlámala, až jí nakonec zbyl na každé ruce jen jeden. Tak jako dva a více náramků chrastí, stačí, aby na jednom místĕ žili alespoň dva lidé, o vĕtším počtu ani nemluvĕ, a hrozí tam hádky a plané tlachání.