V souvislosti s uctíváním tato kapitola popisuje Mahāpuruṣu a různé expanze slunce v každém mĕsíci. Śrī Sūta Śaunakovi Ṛṣimu nejdříve vysvĕtluje hmotné objekty, skrze které lze porozumĕt hlavním končetinám, druhotným končetinám, zbraním a oblečení Pána Śrī Hariho. Poté nastiňuje proces praktické služby, kterým může smrtelná duše dosáhnout nesmrtelnosti. Śaunaka projevuje další zájem dozvĕdĕt se o expanzi Pána Hariho v podobĕ boha slunce a Sūta odpovídá, že se Pán Śrī Hari – vnitřní vládce vesmíru a jeho původní stvořitel – projevuje v podobĕ poloboha slunce. Mudrci tohoto slunečního boha popisují v mnoha rysech podle jeho různých hmotných označení. Pro udržování vesmíru Nejvyšší Pán projevuje svou energii času jako slunce a s dvanácti skupinami společníků putuje dvanácti mĕsíci počínaje mĕsícem Caitra. Ten, kdo vzpomíná na majestát Osobnosti Božství Śrī Hariho v podobĕ slunce, bude zbaven následků za své hříchy.