Tisíc cyklů čtyř vĕků tvoří jeden Brahmův den a každý Brahmův den zvaný kalpa obsáhne životy čtrnácti Manuů. Brahmova noc je stejnĕ dlouhá jako jeho den. Bĕhem své noci Brahmā spí a dochází ke zničení třech planetárních soustav, což je občasné zničení naimittika. Když Brahmův život trvající sto let skončí, dochází k naprostému hmotnému zničení prākṛtika. Tehdy je zničeno sedm složek hmotné přírody počínaje složkou mahat a s nimi i celé vesmírné vejce. Opravdovou realitu človĕk pochopí, když dosáhne poznání o Absolutním. Celý stvořený vesmír vnímá jako oddĕlený od Absolutního a tedy jako neskutečný. Tomu se říká ātyantika neboli konečné zničení (osvobození). Čas v každém okamžiku neviditelnĕ mĕní tĕla všech stvořených bytostí i všech ostatních hmotných projevů. Tento proces přemĕny způsobuje, že živé bytosti podstupují neustálé zničení v podobĕ rození a umírání. Ti, kdo vidí na jemné úrovni, říkají, že všechny živé bytosti včetnĕ samotného Brahmy vždy podléhají stvoření a zničení. Hmotný život znamená podřízenost zrození a smrti, neboli stvoření a zničení. Jedinou lodí vhodnou pro překročení oceánu hmotné existence, který je jinak nepřekonatelný, je loď pokorného naslouchání nektarovým zábavám Nejvyšší Osobnost Božství.