SLOKA 12
puruṣānugṛhītānām
eteṣāṁ vāsanā-mayaḥ
visargo ’yaṁ samāhāro
bījād bījaṁ carācaram
puruṣa — Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, v roli, kterou přijímá pro zábavy stvoření; anugṛhītānām — milostí; eteṣām — tĕchto prvků; vāsanā-mayaḥ — tvořené hlavnĕ zbylými minulými tužbami živých bytostí; visargaḥ — druhotné stvoření; ayam — toto; samāhāraḥ — projevené spojení; bījāt — ze semene; bījam — další semeno; cara — pohyblivé bytosti; acaram — a nehybné bytosti.
Druhotné stvoření, které existuje Pánovou milostí, je projeveným spojením tužeb živých bytostí. Tak jako z jednoho semene vznikají další, vytvářejí činnosti, které v konateli podporují hmotné touhy, pohyblivé i nehybné životní podoby.
Tak jako ze semínka vyroste strom, který zplodí tisíce nových semínek, hmotná touha se rozvine v ploduchtivou činnost, která v srdci podmínĕné duše podnĕcuje tisíce nových tužeb. Slovo puruṣānugṛhītānām poukazuje na to, že milostí Nejvyššího Pána je živé bytosti dovoleno v tomto svĕtĕ toužit a jednat.