SLOKA 3
nidrayā hriyate naktaṁ
vyavāyena ca vā vayaḥ
divā cārthehayā rājan
kuṭumba-bharaṇena vā
nidrayā—spánkem; hriyate—promarňuje; naktam—noc; vyavāyena — pohlavní život; ca—také; vā—nebo; vayaḥ—délka života; divā—dny; ca—a; artha—hospodářský; īhayā—rozvoj; rājan—ó králi; kuṭumba — rodinní příslušníci; bharaṇena—živí; vā—nebo.
Život takového závistivého hospodáře ubíhá v noci buď spánkem nebo sexem a ve dne vyděláváním peněz nebo starostí o členy rodiny.
Současná lidská civilizace je převážně založená na tom, že v noci se spí nebo žije pohlavním životem a ve dne se vydělávají peníze nebo se utrácejí pro rodinu. Bhāgavatská škola takovou podobu lidské civilizace zavrhuje.
Jelikož lidský život je kombinací hmoty a duše, veškeré védské poznání směřuje k osvobození duše od hmotného znečištění. Takovému poznání se říká ātma-tattva. Materialističtí lidé o tomto poznání nic nevědí a spíše tíhnou k hospodářskému rozvoji za účelem hmotného požitku. Tito materialisté se nazývají karmī, ploduchtiví dělníci. Je jim povolen usměrněný hospodářský rozvoj a pro pohlavní uspokojení společnost žen. Lidé na vyšším stupni — tzn. jñānī, yogīni a oddaní — mají pohlavní život přísně zakázaný. Karmīm víceméně chybí poznání ātma-tattva, a jejich životy tudíž vyprší bez duchovního zisku. Lidský život není určený pro těžkou práci za účelem hospodářského rozvoje a není určený ani pro pohlavní uspokojování, jakému se oddávají prasata a psi. Je zvláště určený pro vyřešení problémů hmotného života a utrpení, která se s ním pojí. Takže karmī promarňují svůj drahocenný lidský život v noci spánkem a sexem a ve dne těžkou prací, kterou si hromadí majetek a pak se snaží pozdvihnout úroveň svého materialistického života. Zde je v kostce popsán celý materialistický život, a jak nesmyslně bláhoví lidé promarňují dar lidského života je popsáno následovně.