SLOKA 23
vastuno mṛdu-kāṭhinya-
laghu-gurv-oṣṇa-śītatām
jighṛkṣatas tvaṅ nirbhinnā
tasyāṁ roma-mahī-ruhāḥ
tatra cāntar bahir vātas
tvacā labdha-guṇo vṛtaḥ
vastunaḥ—veškerá hmota; mṛdu—jemnost; kāṭhinya—tvrdost; laghu—lehkost; guru—těžkost; oṣṇa—teplota; śītatām—chlad; jighṛkṣataḥ — toužící vnímat; tvak—pocit doteku; nirbhinnā—rozšířený; tasyām—v kůži; roma—chlupy na těle; mahī-ruhāḥ—jakož i stromy, vládnoucí božstva; tatra—tam; ca—také; antaḥ—uvnitř; bahiḥ—vně; vātaḥ tvacā—smysl doteku neboli kůže; labdha—vnímání; guṇaḥ—předměty smyslového vnímání; vṛtaḥ—vytvořeny.
Na základě touhy vnímat fyzikální vlastnosti hmoty jako je jemnost, tvrdost, teplota, chlad, lehkost a těžkost byl vytvořen cit, kůže, kožní póry, chlupy na těle a jejich vládnoucí božstva (stromy). Uvnitř a vně kůže je vrstva vzduchu, která umožňuje smyslové vnímání.
Fyzikální vlastnosti hmoty jako je jemnost atd. jsou předměty smyslového vnímání, a dotek nám může zprostředkovat fyzikální poznání. Teplotu předmětu můžeme určit dotekem ruky a chceme-li zjistit jeho váhu, můžeme ho zdvihnout v ruce a tak odhadnout, jak je těžký. Se smyslem doteku se pojí jak kůže, tak kožní póry i chlupy na těle. Vzduch proudící uvnitř a vně kůže je také předmětem smyslového vnímání. Toto smyslové vnímání je zdrojem poznání, a zde je naznačeno, že fyzikální nebo fyziologické poznání je podřízeno poznání o Nejvyšším Já, o kterém se mluví v předchozím verši. Poznání Nejvyššího se může rozšířit na poznání hmotných jevů, ale fyzikální poznání nikoho nedovede k poznání Nejvyššího.
Mezi chlupy na těle a rostlinstvem na povrchu Země existuje blízký vztah. Rostliny mají přímý vliv na kůži, a to nejen jako potrava, ale i jako léky, což je uvedeno ve třetím zpěvu: tvacam asya vinirbhinnāṁ viviśur dhiṣṇyam oṣadhīḥ.