SLOKA 32
guṇātmakānīndriyāṇi
bhūtādi-prabhavā guṇāḥ
manaḥ sarva-vikārātmā
buddhir vijñāna-rūpiṇī
guṇa-ātmakāni—připoutané ke kvalitám; indriyāṇi—smysly; bhūta-ādi—hmotné ego; prabhavāḥ—ovlivněné s; guṇāḥ—kvality hmotné přírody; manaḥ—mysl; sarva—vše; vikāra—cítění (štěstí a neštěstí); ātmā—podoba; buddhiḥ—inteligence; vijñāna—uvažování; rūpiṇī—charakterizující.
Smyslové orgány jsou připoutány ke kvalitám hmotné přírody a tyto kvality jsou produktem falešného ega. Mysl je vystavena různým hmotným zážitkům (štěstí a neštěstí) a inteligence je schopností mysli uvažovat.
Živá bytost, oklamána hmotnou přírodou, se ztotožňuje s falešným egem. To znamená, že jakmile je uvězněna v hmotném těle, ihned se začíná ztotožňovat se svým tělem a vším, co se k jejímu tělu vztahuje, a zapomíná na svoji skutečnou duchovní totožnost. Falešné ego přichází do styku s různými kvalitami hmotné přírody, a smysly jsou tak přitahovány těmito kvalitami. Mysl je nástrojem, pomocí kterého živá bytost vnímá různé hmotné zážitky, ale inteligence jí může dávat rady a může všechno změnit k lepšímu. Inteligentní člověk může náležitým využitím své inteligence dosáhnout vysvobození a zbavit se iluze hmotné existence. Inteligentní člověk dokáže rozpoznat, jak nepřirozená je hmotná existence, a začne se tázat kdo je, proč podléhá různým druhům strádání a jak se jich může zbavit. V dobré společnosti pak může inteligentní člověk započít lepší život, zasvěcený seberealizaci. Inteligentním lidem se proto doporučuje, aby se stýkali s velkými mudrci a světci, kteří jsou na cestě vysvobození. V takové společnosti se může podmíněná duše naučit, jak je možné oslabit hmotnou připoutanost, a inteligentní člověk se takto postupně zbaví hmotné iluze a falešného ega a získá skutečný život, plný věčnosti, poznání a blaženosti.