SLOKA 11
etāvān eva yajatām
iha niḥśreyasodayaḥ
bhagavaty acalo bhāvo
yad bhāgavata-saṅgataḥ
etāvān—všichni tito lidé, kteří uctívají různé polobohy; eva—jistě; yajatām—při uctívání; iha—v tomto životě; niḥśreyasa—nejvyšší požehnání; udayaḥ—rozvoj; bhagavati—k Nejvyšší Osobnosti Božství; acalaḥ—neochvějná; bhāvaḥ—spontánní připoutanost; yat—co; bhāgavata — čistý oddaný Pána; saṅgataḥ—společnost.
Všichni, kteří různými způsoby uctívají různé polobohy, mohou být požehnáni nejvyšší dokonalostí — být spontánně a neochvějně přitahováni k Nejvyšší Osobnosti Božství — jedině tehdy, když obdrží společnost čistých oddaných Pána.
Všechny živé bytosti v různém postavení v hmotném světě—od prvního poloboha Brahmy po malého mravence — podléhají zákonům hmotné přírody neboli vnější energii Nejvyššího Pána. Ve svém čistém stavu si je živá bytost vědoma, že je nedílnou částí Pána, ale jakmile pro svou touhu panovat hmotné energii poklesne do hmotného světa, dostává se pod vliv tří kvalit hmotné přírody, a tam ve snaze dosáhnout co nejvyššího zisku bojuje o existenci. Tento boj o existenci s vidinou hmotného požitku je jako honba za přeludem. Veškeré plánování hmotného požitku, ať už skrze uctívání různých polobohů, jak popisují předchozí verše této kapitoly, nebo skrze moderní rozvoj vědeckého poznání bez pomoci Boha či polobohů, jsou pouze iluzorní, protože žádné plány nepomohou podmíněné živé bytosti v hmotném světě vyřešit problémy života v podobě zrození, smrti, stáří a nemoci. Dějiny vesmíru jsou plné takových plánů. Mnoho králů a vládců přichází a odchází a nechávají po sobě pouze vzpomínky na své plány. Hlavní problémy života však přes všechny jejich snahy zůstávají nevyřešené.
Vyřešit životní problémy je ve skutečnosti cílem lidského života. Tyto problémy nelze nikdy vyřešit uspokojováním různých polobohů, různými druhy obřadů nebo takzvaným vědeckým rozvojem poznání bez pomoci Boha či polobohů. Nehledě na úplné materialisty, kteří neberou v úvahu Boha ani polobohy, Vedy doporučují pro různé účely uctívání různých polobohů, kteří tedy nejsou neskuteční nebo imaginární. Polobozi jsou stejně skuteční jako jsme my, ale jsou mnohem mocnější, neboť jsou zaměstnáni v přímé službě Pánu tím, že řídí různá oddělení ve vesmírné vládě. Potvrzuje to Bhagavad-gītā, kde jsou uvedeny také různé planety polobohů, včetně planety nejvyššího z nich, Pána Brahmy. Zatvrzelí materialisté nevěří v existenci Boha či polobohů. Nevěří také, že různí polobozi vládnou různým planetám. Vytvářejí veliký rozruch okolo výpravy na nejbližší nebeské těleso, Candraloku neboli Měsíc, ale i po mnoha letech výzkumu mají o tomto Měsíci stále pouze velice skromné informace. I když nafoukaní vědci neboli zatvrzení materialisté začínají dělat nesmyslnou kampaň o prodeji půdy na Měsíci, nemohou tam žít, natož aby dosáhli jiných planet, kterých je tolik, že je nejsou schopni ani spočítat. Stoupenci Ved získávají poznání jinou metodou. Všechny údaje z védské literatury přijímají jako svoji autoritu (jak jsme rozebírali v prvním zpěvu), a proto mají plné a logické poznání o Bohu a polobozích a o jejich různých planetách, které jsou umístěny v hmotném světě i mimo něj. Nejuznávanějším védským písmem, kterým se řídili velcí indičtí ācāryové jako je Śaṅkara, Rāmānuja, Madhva, Viṣṇusvāmī, Nimbārka a Caitanya a které studovaly všechny významné osobnosti, je Bhagavad-gītā, v níž je popsáno uctívání polobohů a jejich příslušné planety. Říká se tam (Bg. 9.25):
yānti deva-vratā devān
pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ
bhūtāni yānti bhūtejyā
yānti mad-yājino 'pi mām
“Ti, kdo uctívají polobohy, jdou na planety polobohů a ti, kdo uctívají předky, jdou na planety předků. Zatvrzelí materialisté zůstávají na hmotných planetách, ale oddaní Pána dosáhnou Božího království.”
Z Bhagavad-gīty se také dozvídáme, že všechny planety hmotného světa včetně Brahmaloky jsou pouze dočasné a po pevně stanovené době budou všechny zničeny. Všichni polobozi budou i se svými stoupenci zničeni také, ale ten, kdo dosáhne Božího království, získá věčný život. To je výrok všech védských písem. Ti, kteří uctívají polobohy, mají jednu výhodu oproti nevěřícím, neboť jsou přesvědčeni o pravdivosti Ved, a z nich se mohou dozvědět, jaký prospěch přináší uctívání Nejvyššího Pána ve společnosti Jeho oddaných. Zatvrzelí materialisté, kteří nevěří ve Vedy, ovšem zůstávají věčně v temnotě a lpějí na falešných jistotách, založených na nedokonalém experimentálním poznání neboli na takzvané materialistické vědě, která nemůže nikdy proniknout do oblasti transcendentálního poznání.
Dokud tedy zatvrzelí materialisté nebo lidé, kteří uctívají smrtelné polobohy, nepřijdou do styku s transcendentalisty, s čistými oddanými Pána, všechny jejich pokusy budou jen pouhou ztrátou energie. Pouze milostí božských osobností, čistých oddaných Pána, lze dosáhnout nejvyšší dokonalosti lidského života — čisté oddanosti. Jedině čistý oddaný Pána může člověku ukázat správnou cestu úspěšného života. Jak materialistický život bez poznání o Bohu a polobozích, tak život strávený uctíváním polobohů v honbě za dočasným hmotným požitkem, jsou jen různými fázemi fantazmagorie. To vše je podrobně popsáno v Bhagavad-gītě, ale Bhagavad-gītu lze pochopit jedině ve společnosti čistých oddaných a nikoliv z výkladů nějakých politiků či spekulujících filozofů.