SLOKA 13
vilajjamānayā yasya
sthātum īkṣā-pathe ’muyā
vimohitā vikatthante
mamāham iti durdhiyaḥ
vilajjamānayā—tím, kdo se stydí; yasya—jehož; sthātum—zůstat; īkṣā-pathe—vpředu; amuyā—matoucí energií; vimohitāḥ—ti, kteří jsou zmateni; vikatthante—mluví nesmysly; mama—to je moje; aham—já jsem všechno; iti—takto se rouhající; durdhiyaḥ—takto mylně uvažující.
Iluzorní energie Pána se nesnaží stavět do popředí, protože se stydí za své postavení, ale ti, kteří jsou zmateni jejím vlivem, mluví vždy nesmysly, jelikož jsou pohrouženi v myšlenkách “to jsem já” a “to je moje”.
Nepřemožitelná iluzorní energie Osobnosti Boha neboli Jeho třetí energie, představující nevědomost, může zmást všechny živé bytosti na světě, ale přesto není natolik silná, aby mohla stát i před Nejvyšším Pánem. Nevědomost stojí za zády Osobnosti Božství, a tam má dostatek sil na to, aby přivedla živé bytosti do iluze. Prvním příznakem zmatených lidí je, že mluví nesmysly. Védská literatura nikde nenabádá k nesmyslným řečem a prvotřídním nesmyslem je říkat: “To jsem já, to je moje.” Bezbožná civilizace se zakládá výhradně na těchto falešných představách a lidé, kteří nemají žádnou skutečnou realizaci Boha, přijímají falešné bohy nebo falešně prohlašují sami sebe za Boha, aby oklamali jiné, kteří jsou již tak zmateni iluzorní energií. Ti, kteří stojí před Pánem a kteří se Mu odevzdávají, však nemohou být iluzorní energií ovlivněni, a proto jsou oproštěni od mylných představ “to jsem já, to je moje”. Nepřijímají žádného falešného Boha, a ani se nesnaží předstírat, že oni sami se vyrovnají Nejvyššímu Pánovi. V tomto verši je jasně řečeno, jak se pozná zmatený člověk.