No edit permissions for Čeština

SLOKA 1

brahmovāca
vācāṁ vahner mukhaṁ kṣetraṁ
chandasāṁ sapta dhātavaḥ
havya-kavyāmṛtānnānāṁ
jihvā sarva-rasasya ca

brahmā uvāca—Pán Brahmā řekl; vācām—hlasu; vahneḥ—ohně; mukham—ústa; kṣetram—místo projevení; chandasām—védských hymnů jako je Gāyatrī; sapta—sedm; dhātavaḥ—kůže a šest dalších pokryvů; havya-kavya—obětiny pro polobohy a předky; amṛta—potrava pro lidské bytosti; annānām—různých potravin; jihvā—jazyk; sarva—vše; rasasya—všech lahůdek; ca—také.

Pán Brahmā řekl: Ústa virāṭ-puruṣi (vesmírné podoby Pána) jsou zdrojem hlasu a jejich vládnoucím božstvem je Oheň. Jeho kůže a šest dalších pokryvů jsou zdrojem védských hymnů a Jeho jazyk je původem různých potravin a lahůdek pro obětování polobohům, předkům a obyčejným lidem.

V tomto verši se popisuje bohatství vesmírné podoby Pána. Je řečeno, že Jeho ústa jsou zdrojem různých hlasů a jejich vládnoucím božstvem je polobůh ohně. Jeho kůže a šest dalších pokryvů Jeho těla jsou místa, ze kterých se projevuje sedm druhů védských hymnů jako je Gāyatrī. Gāyatrī je počátkem všech védských manter a je vysvětlena v prvním dílu Śrīmad-Bhāgavatamu. Jelikož zdrojem všeho jsou různé části vesmírné podoby Pána a jelikož podoba Pána je transcendentální hmotnému stvoření, musíme chápat, že hlas, jazyk, kůži atd. má Pán i ve Své transcendentální podobě. Hmotný hlas nebo energie, která se podílí na přijímání potravy, vznikají původně z Pána a jsou pouze převrácenými odrazy původního zdroje. Transcendentální svět nepostrádá duchovní rozmanitost. V duchovním světě jsou všechny zvrácené podoby hmotné rozmanitosti plně zastoupeny ve své původní duchovní podobě. Jediný rozdíl je ten, že hmotné projevy jsou znečištěny třemi kvalitami hmotné přírody, zatímco všechny energie v duchovním světě jsou čisté, protože jsou zaměstnány v čisté transcendentální láskyplné službě Pánu. V duchovním světě je Pán vznešeným uživatelem všeho a všechny živé bytosti tam jsou zaměstnány v Jeho transcendentální láskyplné službě bez jakéhokoliv znečištění kvalitami hmotné přírody. Činnosti v duchovním světě jsou prosté jakýchkoliv nedostatků hmotného světa, ale to rozhodně neznamená, že na duchovní úrovni je neosobní prázdno, jak prohlašují impersonalisté. Oddaná služba je definována v Nārada-pañcarātře následujícím způsobem:

sarvopādhi-vinirmuktaṁ
tat-paratvena nirmalam
hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-
sevanaṁ bhaktir ucyate

Jelikož všechny smysly pocházejí z Pána, zdroje smyslů, jejich činnosti v hmotném světě mají být očištěny zapojením do oddané služby. Dokonalosti života můžeme dosáhnout jednoduše tím, že očistíme své současné hmotné činnosti. Očištění začíná v okamžiku, kdy se přestaneme ztotožňovat s různými vnějšími označeními. Každá živá bytost někomu slouží—buď sobě nebo rodině, společnosti, zemi atd. — ale všechny tyto služby se bohužel zakládají na hmotné připoutanosti. Připoutanost k hmotným vztahům lze jednoduše zaměnit za službu Pánu, a tak automaticky začne postupné osvobozování se od hmotných pout. Oddanou službou je tedy možné dosáhnout osvobození snadněji než jakoukoliv jinou metodou. I v Bhagavad-gītě (12.5) je řečeno, že je-li někdo poután k neosobním pojetím, čeká ho mnoho těžkostí: kleśo 'dhikataras teṣām avyaktāsakta-cetasām.

« Previous Next »