SLOKA 33
iti te ’bhihitaṁ tāta
yathedam anupṛcchasi
nānyad bhagavataḥ kiñcid
bhāvyaṁ sad-asad-ātmakam
iti—takto; te—tobě; abhihitam—vysvětlil; tāta—můj milý synu; yathā—jak; idam—to vše; anupṛcchasi—ses ptal; na—nikdy; anyat—nic jiného; bhagavataḥ—nad Osobností Božství; kiñcit—nic; bhāvyam—je třeba vždy vědět; sat—příčina; asat—důsledek; ātmakam—ohledně.
Můj drahý synu, vysvětlil jsem ti vše, nač ses mě ptal, a musíš bezpečně vědět, že vše, co existuje (ať už jako příčina nebo jako důsledek, v hmotných i duchovních světech), závisí na Nejvyšší Osobnosti Božství.
Všechny hmotné i duchovní vesmírné projevy Pánových energií pracují nejprve jako příčina a potom jako důsledek. Původní příčinou je však Nejvyšší Osobnost Božství. Důsledky původní příčiny se stávají příčinami dalších důsledků, a tak vše, stálé i dočasné, pracuje jako příčina a důsledek. Jelikož Pán je původní příčinou všech osob i energií, nazývá se příčinou všech příčin, jak potvrzuje Brahma-saṁhitā i Bhagavad-gītā. V Brahma-saṁhitě (5.1) je řečeno:
īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ
sac-cid-ānanda-vigrahaḥ
anādir ādir govindaḥ
sarva-kāraṇa-kāraṇam
A v Bhagavad-gītě (10.8) se říká:
ahaṁ sarvasya prabhavo
mattaḥ sarvaṁ pravartate
iti matvā bhajante māṁ
budhā bhāva-samanvitāḥ
Původní, prvotní příčina je tedy vigraha, Osobnost, a neosobní duchovní záře brahmajyoti je jedním z důsledků této příčiny — Nejvyššího Brahmanu (brahmaṇo hi pratiṣṭhāham), Pána Kṛṣṇy.