SLOKA 43-45
ahaṁ bhavo yajña ime prajeśā
dakṣādayo ye bhavad-ādayaś ca
svarloka-pālāḥ khagaloka-pālā
nṛloka-pālās talaloka-pālāḥ
gandharva-vidyādhara-cāraṇeśā
ye yakṣa-rakṣoraga-nāga-nāthāḥ
ye vā ṛṣīṇām ṛṣabhāḥ pitṝṇāṁ
daityendra-siddheśvara-dānavendrāḥ
anye ca ye preta-piśāca-bhūta-
kūṣmāṇḍa-yādo-mṛga-pakṣy-adhīśāḥ
yat kiñca loke bhagavan mahasvad
ojaḥ-sahasvad balavat kṣamāvat
śrī-hrī-vibhūty-ātmavad adbhutārṇaṁ
tattvaṁ paraṁ rūpavad asva-rūpam
aham—já (Brahmājī); bhavaḥ—Pán Śiva; yajñaḥ—Pán Viṣṇu; ime—ti všichni; prajā-īśāḥ—otcové živých bytostí; dakṣa-ādayaḥ—Dakṣa, Marīci, Manu atd.; ye—ti; bhavat—ty; ādayaḥ ca—Sanat-kumāra se svými bratry; svarloka-pālāḥ—vládci nebeských planet; khagaloka-pālāḥ—vůdci těch, kteří cestují prostorem; nṛloka-pālāḥ—vůdci lidstva; talaloka-pālāḥ—vládci nižších planet; gandharva—obyvatelé Gandharvaloky; vidyādhara—obyvatelé planety Vidyādhara; cāraṇa-īśāḥ—vůdci Cāraṇů; ye — a také další; yakṣa—vůdci Yakṣů; rakṣa—démoni; uraga—hadi; nāga-nāthāḥ—vládci Nāgaloky (pod Zemí); ye—další; vā—také; ṛṣīṇām — z mudrců; ṛṣabhāḥ—hlavní; pitṝṇām—předků; daitya-indra—vůdci ateistů; siddha-īśvara—vládci Siddhaloky (planet astronautů); dānava-indrāḥ—vůdci neárijských ras; anye—kromě nich; ca—také; ye—ti; preta — mrtvá těla; piśāca—zlí duchové; bhūta—džinové; kūṣmāṇḍa—zvláštní druh zlých duchů; yādaḥ—vodní živočichové; mṛga—zvířata; pakṣi-adhīśāḥ—velcí orli; yat—vše; kim ca—a cokoliv; loke—na světě; bhagavat — mající bhagu neboli neobyčejnou moc; mahasvat—vyššího stupně; ojaḥ-sahasvat—se zvláštními mentálními a smyslovými schopnostmi; balavat — mající sílu; kṣamāvat—mající schopnost odpouštět; śrī—krása; hrī — stydící se za bezbožné činy; vibhūti—bohatství; ātmavat—mající inteligenci; adbhuta—podivuhodná; arṇam—rasa; tattvam—zvláštní pravda; param—transcendentální; rūpavat—jako kdyby byla podobou; asva-rūpam—nikoliv podoba Pána.
Já sám (Brahmā), Pán Śiva, Pán Viṣṇu, velcí ploditelé živých bytostí jako je Dakṣa a Prajāpati, vy (Nārada a Kumārové), nebeští polobozi jako je Indra a Candra, vládci planet Bhūrloky, vládci zemských planet, vládci nižších planet, vládci planet Gandharvů, vládci planet Vidyādharů, vládci planet Cāraṇaloky, vůdci Yakṣů, Rakṣasů a Uragů, velcí mudrci, velcí démoni, velcí ateisté a velcí cestovatelé prostorem, jakož i mrtvá těla, zlí duchové, satanové, džinové, kūṣmāṇḍové, velcí vodní živočichové, velká zvířata, velcí ptáci atd. — tedy vše, co je obdařené vyjímečnou mocí, schopností myslet a vnímat, silou, schopností odpouštět, krásou, skromností, bohatstvím či dobrým původem, ať už s podobou či bez ní, se může jevit jako zvláštní pravda a podoba Pána, ale ve skutečnosti tomu tak není. Každý je pouze nepatrnou částí transcendentální energie Pána.
Bytosti uvedené v tomto seznamu, počínaje Brahmājīm, který je prvním živým tvorem ve vesmíru, přes Pána Śivu, Pána Viṣṇua, Nāradu a další mocné polobohy, lidi, nadlidi, mudrce a ṛṣie, po jiná, nižší stvoření s neobyčejnou silou a bohatstvím jako jsou mrtvá těla, satanové, zlí duchové, džinové, vodní živočichové, ptáci a savci, se někomu mohou jevit jako Nejvyšší Pán, ale ve skutečnosti nikdo z nich není Nejvyšším Pánem; všichni vlastní pouze určitý zlomek Jeho velkých energií. Méně inteligentní lidé jsou překvapeni podivuhodností přírodních úkazů, jako například některým domorodcům nahání strach velké hřmění, obrovský banyánovník či vysoká hora v džungli. Takové nevyvinuté lidské bytosti ohromuje sebemenší projev Pánovy síly. O něco pokročilejší lidé jsou ohromeni silami polobohů a bohyň. Těm, kteří žasnou nad silami různých částí Pánova stvoření a kteří nevědí nic o Pánu Samotném, se říká śaktové neboli lidé, kteří uctívají velké síly. I moderní vědce okouzlují podivuhodné akce a reakce, probíhající v přírodě, a i oni jsou tedy śaktové. Tito níže postavení lidé se postupně povyšují na úroveň saurīyů (těch, kteří uctívají boha Slunce) nebo gāṇapatyů (těch, kteří uctívají masy lidí jako janatā-janārdana či daridra-nārāyaṇa atd. v podobě Gaṇapatiho), a potom na úroveň uctívání Pána Śivy, kdy hledají věčně existující duši, potom do stádia uctívání Pána Viṣṇua, Nadduše atd., přičemž stále nemají žádné informace o Govindovi, Pánu Kṛṣṇovi, který je původním Pánem Viṣṇuem. Jiní lidé zase uctívají svoji rasu, národnost, ptáky, savce, zlé duchy, satany atd. Časté je také uctívání Śanideva, pána soužených lidí, a Sītalādevī, bohyně neštovic, a mnoho pošetilých lidí uctívá lid nebo chudáky. Různé osoby, spolky a společnosti tedy uctívají určité mocné projevy Pána a předměty svého uctívání mylně pokládají za Boha. V tomto verši však Brahmājī upozorňuje, že žádný z nich není Nejvyšší Pán; všechny jsou jen “cizím peřím” vypůjčeným od původního Všemocného Pána Śrī Kṛṣṇy. Když Pán doporučuje v Bhagavad-gītě, abychom uctívali pouze Jeho, musíme chápat, že uctívání Pána Kṛṣṇy zahrnuje uctívání všeho, o čem je zde zmínka, neboť Pán Kṛṣṇa zahrnuje všechny.
Když ve védské literatuře najdeme tvrzení, že Pán je beztvarý, musíme to chápat tak, že všechny podoby, které jsou uvedeny výše a které známe v rámci experimentálního poznání vesmíru, jsou jen různými projevy Jeho transcendentálních energií a žádná z nich nezastupuje plně Jeho transcendentální podobu. Avšak i v případě, že na Zemi nebo kamkoliv jinam do vesmíru skutečně sestoupí Samotný Pán, méně inteligentní lidé Ho mylně považují za jednoho z nich, a proto si představují, že Transcendence musí být beztvará čili neosobní. Pán ve skutečnosti není beztvarý, ale nepatří ani k žádné z mnoha podob, s nimiž se setkáváme v tomto hmotném vesmíru. Měli bychom se pokusit poznat pravdu o Pánu tím, že budeme následovat pokyny Brahmājīho.