SLOKA 10
nābher asāv ṛṣabha āsa sudevi-sūnur
yo vai cacāra sama-dṛg jaḍa-yoga-caryām
yat pāramahaṁsyam ṛṣayaḥ padam āmananti
svasthaḥ praśānta-karaṇaḥ parimukta-saṅgaḥ
nābheḥ—Mahārāje Nābhiho; asau—Osobnost Božství; ṛṣabhaḥ — Ṛṣabha; āsa—stal se; sudevi—Sudevī; sūnuḥ—syn; yaḥ—který; vai — jistě; cacāra—vykonal; sama-dṛk—vyrovnaný; jaḍa—materialistické; yoga-caryām—vykonávání yogy; yat—které; pāramahaṁsyam—nejvyšší stupeň dokonalosti; ṛṣayaḥ—učení mudrci; padam—situace; āmananti — přijímají; svasthaḥ—klidný v sobě; praśānta—zastavené; karaṇaḥ — hmotné smysly; parimukta—dokonale osvobozený; saṅgaḥ—hmotné znečištění.
Pán se zjevil jako syn Sudevī, manželky krále Nābhiho, a Jeho jméno bylo Ṛṣabhadeva. Prováděl materialistickou yogu, aby dosáhl vyrovnanosti mysli. Tento stav, kdy je člověk umístěn ve vlastním já a je naprosto spokojený, je rovněž považován za nejvyšší dokonalost osvobození.
Jaḍa-yoga je dalším z mnoha autorizovaných mystických procesů pro dosažení seberealizace. Provádět jaḍa-yogu znamená chovat se jako hluchoněmý kámen a nenechat se nikterak ovlivnit hmotnými reakcemi. Stejně jako kámen je lhostejný vůči všem vlivům vnějších podmínek, tak i vykonávání jaḍa-yogy spočívá v tolerování dobrovolně vyvolané bolesti hmotného těla. Jednou z mnoha sebemučitelských metod je, že jaḍa-yogī si vytrhává vlasy a vousy na hlavě, aniž by se holil a aniž by používal nějakých nástrojů. Skutečným cílem těchto praktik jaḍa-yogy však je osvobodit se od veškerého hmotného ulpívání a zcela se pohroužit do vlastního já. Král Ṛṣabhadeva se v posledním stádiu svého života toulal jako němý šílenec a nedotýkalo se ho žádné hrubé zacházení s jeho tělem. Když ho viděli, jak se toulá nahý jako šílenec s dlouhými vlasy a vousy, méně inteligentní děti a lidé na ulici na něho plivali a močili na jeho tělo. Lehával ve vlastních výkalech a vůbec se nehýbal. Výkaly jeho těla však voněly jako květiny a svatí lidé poznávali, že je to paramahaṁsa, člověk na nejvyšším stupni dokonalosti. Pokud však neumíme zařídit, aby naše výkaly voněly jako květiny, neměli bychom krále Ṛṣabhadeva napodobovat. Jaḍa-yoga byla vhodná pro Ṛṣabhadeva a další osoby na stejné úrovni dokonalosti, ale není možné, aby tuto neobvyklou metodu používali obyčejní lidé.
Jak je uvedeno v tomto verši, skutečným cílem jaḍa-yogy je praśānta-karaṇaḥ neboli ovládnutí smyslů. Celý proces yogy, ať se označuje jakkoliv, slouží k podmanění nezkrocených hmotných smyslů v rámci přípravy na seberealizaci. Zvláště v současném věku nemá tato jaḍa-yoga žádnou praktickou hodnotu. Pro tento věk je vhodná bhakti-yoga, kterou lze snadno provozovat jednoduchým způsobem: nasloucháním ze správného zdroje. Naslouchání Śrīmad-Bhāgavatamu může dovést člověka k nejvyššímu stupni dokonalosti yogy. Ṛṣabhadeva byl synem krále Nābhiho a vnukem krále Āgnīdhry, a byl otcem krále Bharaty, po němž byla tato planeta Země pojmenována Bhārata-varṣa. Matce Ṛṣabhadeva se také říkalo Merudevī, i když zde je uvedena jako Sudevī. Někdy můžeme slyšet názor, že Sudevī byla jinou ženou krále Nābhiho, ale jelikož na určitých místech je král Ṛṣabhadeva uveden jako syn Merudevī, je zřejmé, že Merudevī a Sudevī jsou tatáž osoba pod různými jmény.