SLOKA 3

Učení Pána Kapily, které přednesl Své matce Devahūti, je plně popsáno ve třetím zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu (kapitoly 25-32) a každý, kdo ho následuje, může dosáhnout stejného osvobození jako Devahūti. Pán vyslovil Bhagavad-gītu, s jejíž pomocí Arjuna dospěl k seberealizaci, a každý, kdo jde v Arjunových stopách, může i dnes získat stejný prospěch jako on. Takový je účel zjevených písem. Hloupí, neinteligentní lidé vytvářejí vlastní interpretace na základě vlastních představ a svádějí tak své stoupence, čímž je nutí i nadále zůstávat v kobce hmotného světa. Pokud však budeme jednoduše následovat pokyny Pána Kṛṣṇy či Pána Kapily, můžeme i dnes obdržet ten nejvyšší prospěch.

Slovo ātma-gatim je v tomto verši význačné a poukazuje na dokonalé poznání o Nejvyšším. Člověk by se neměl spokojit pouze s tím, že ví o kvalitativní rovnosti mezi Pánem a živou bytostí. Měl by se snažit poznat Pána natolik, nakolik mu to jeho omezené schopnosti dovolí. Není možné znát Pána dokonale takového, jaký je — to nemohou ani osvobozené osoby jako je Śiva nebo Brahmā, nemluvě o jiných polobozích či lidech v tomto světě. Následováním zásad velkých oddaných a pokynů, které jsou dány v písmech, však můžeme do značné míry poznat Pánovy rysy. Kapila jakožto inkarnace Nejvyššího poučil Svoji matku plně o osobní podobě Pána a ona tak realizovala Pánův osobní aspekt a mohla se přemístit na tu Vaikuṇṭhaloku, které vládne Šrí Kapila. Každá inkarnace Pána má Své sídlo v duchovním nebi. Pán Kapila má tedy také Svoji vlastní vaikuṇṭhskou planetu. Duchovní nebe není prázdné. Je v něm bezpočet Vaikuṇṭhalok a na každé z nich vládne Pán v jedné ze Svých nespočetně mnoha expanzí a čistí oddaní, kteří tam jsou s Ním, žijí stejným způsobem jako On a Jeho věční společníci.

Když Pán sestupuje Osobně nebo ve Svých úplných osobních expanzích, tyto inkarnace se nazývají aṁśa, kalā, guṇa, yuga a manvantara, a když na Jeho pokyn sestupují Jeho společníci, jedná se o inkarnace śaktyāveśa. Ve všech případech jsou však inkarnace potvrzeny nepochybnými výroky autorizovaných písem a nikoliv představami sobecky motivovaných propagandistů. Tyto inkarnace Pána (v kterékoliv z výše uvedených kategorií) vždy prohlašují, že konečnou pravdou je Nejvyšší Osobnost Božství. Neosobní pojetí nejvyšší pravdy je pouze výsledkem hledání podoby Pána pomocí popírání hmotných představ o nejvyšší pravdě.

Živé bytosti jsou svojí samotnou přirozeností duchovně stejně dobré jako Pán a jediný rozdíl je ten, že Pán je vždy svrchovaný a čistý, neznečištěný kvalitami hmotné přírody, zatímco živé bytosti mají sklon podlehnout znečištění ve styku s hmotnými kvalitami — dobrem, vášní a nevědomostí. Toto znečištění hmotnými kvalitami může být dokonale smyto poznáním, odříkáním a oddanou službou. Oddaná služba Pánu je rozhodující, a proto ti, kteří se přímo zaměstnávají v oddané službě Pánu, získávají nejen nezbytné poznání duchovní vědy, ale také odpoutanost od hmotných věcí, a jsou tak po úplném osvobození povýšeni do Božího království, jak je řečeno v Bhagavad-gītě (14.26):

Živá bytost může být přímo zaměstnána v transcendentální láskyplné službě Osobnosti Božství Pánu Kṛṣṇovi nebo Jeho úplným expanzím jako je Rāma a Narasiṁha, třebaže ještě není osvobozená. Úměrně rozvoji této transcendentální oddané služby tedy oddaný činí výrazný pokrok k dosažení brahma-gatim či ātma-gatim a nakonec bez potíží dosáhne kapilasya gatim neboli sídla Pána. Dezinfekční moc oddané služby Pánu je tak veliká, že může neutralizovat hmotnou nákazu ještě v současném životě oddaného. Oddaný může dosáhnout úplného osvobození, aniž by musel čekat na další zrození.