SLOKA 38
yarhy ālayeṣv api satāṁ na hareḥ kathāḥ syuḥ
pāṣaṇḍino dvija-janā vṛṣalā nṛdevāḥ
svāhā svadhā vaṣaḍ iti sma giro na yatra
śāstā bhaviṣyati kaler bhagavān yugānte
yarhi—když se stane; ālayeṣu—v obydlích; api—dokonce i; satām — civilizovaných lidí; na—žádné; hareḥ—o Osobnosti Božství; kathāḥ — náměty; syuḥ—budou; pāṣaṇḍinaḥ—ateisté; dvija-janāḥ—lidé, kteří se hlásí k třem vyšším kastám (brāhmaṇům, kṣatriyům a vaiśyům); vṛṣalāḥ — nižší třída śūdrů; nṛ-devāḥ—ministři vlády; svāhā—hymny pro vykonávání obětí; svadhā—složky pro vykonávání obětí; vaṣaṭ—obětní oltář; iti—to vše; sma—budou; giraḥ—slova; na—žádná; yatra—kdekoliv; śāstā—trestající osoba; bhaviṣyati—zjeví se; kaleḥ—věku Kali; bhagavān — Osobnost Božství; yuga-ante—na konci.
Potom, na konci Kali-yugy, když už se o Bohu nebude mluvit ani v domech takzvaných světců a úctyhodných příslušníků tří vyšších kast a když se moc vlády přemístí do rukou ministrů volených z řad nízké třídy śūdrů nebo ještě nižších a nebude známo nic o technikách oběti ani v ústním podání, tehdy se Pán zjeví jako svrchovaný vykonavatel trestu.
Zde jsou uvedeny příznaky nejhorších podmínek v hmotném světě, které zavládnou v posledním stádiu tohoto věku zvaného Kali-yuga. Všechny tyto podmínky pocházejí z bezbožnosti. I z takzvaných světců a příslušníků vyšších kast společnosti, dvija-janů neboli “dvojzrozených”, se stanou ateisté. Všichni zapomenou dokonce i na svaté jméno Pána, nemluvě o Jeho činnostech. Všechny vyšší kasty společnosti — inteligentní třída lidí, která vede osudy společenských řádů, vládnoucí třída lidí, která dohlíží na zákony a řád ve společnosti, a produktivní třída lidí, která rozvíjí hospodářství ve společnosti — musí náležitě ovládat poznání o Nejvyšším Pánu a skutečně znát Jeho jméno, vlastnosti, zábavy, doprovod, příslušenství a osobnosti. Světci a vyšší kasty nebo řády společnosti se posuzují na základě jejich poznání o Bohu (tattva-jñāna) a nikoliv podle původu či tělesných označení. Všechna tato označení lze bez poznání vědy o Bohu a praktického poznání oddané služby považovat za ozdoby na mrtvém těle. Jakmile se tato ozdobená mrtvá těla začnou ve společnosti příliš rozmáhat, naruší to mnoha způsoby poklidný rozvoj lidského života. Vyšší třídy společnosti se již nadále nemohou označovat jako dvija-janové, dvojzrození, protože nemají náležitou kulturu a dostatečnou průpravu. Význam “druhého narození” se vysvětluje na mnoha místech této velké literatury a znovu a znovu se zde připomíná, že zrození, uskutečněné pohlavním spojením matky a otce, se nazývá zvířecí zrození. Takové zvířecí zrození a způsob života, který se zakládá na zvířecích principech, jimiž jsou jedení, spaní, bránění se a páření se (bez jakéhokoliv vědeckého rozvoje duchovního života), je śūdrovský život neboli nekulturní život lidí nižší třídy. Říká se zde, že vládní moc ve společnosti bude v Kali-yuze předána do rukou nekulturních, bezbožných lidí z třídy pracovníků a ministři vlády, nṛdevové, budou vṛṣalové neboli nekulturní lidé z nižší třídy společnosti. Nikdo nemůže očekávat mír a prosperitu v lidské společnosti, která je plná nekulturních, nízkých lidí. Zvyky takových nekulturních společenských zvířat jsou již nyní v módě a je povinností vůdčích představitelů společnosti, aby si toho povšimli a pokusili se napravit společenský řád zaváděním zásad dvojzrozených lidí, kteří znají duchovní vědu. Toho lze dosáhnout jedině šířením kultury Śrīmad-Bhāgavatamu po celém světě. V degradovaných podmínkách lidské společnosti se Pán zjevuje jako Kalki-avatār a nemilosrdně zabíjí všechny démony.