SLOKA 45
tasya prapannākhila-lokapānām
avasthitānām anuśāsane sve
arthāya jātasya yaduṣv ajasya
vārtāṁ sakhe kīrtaya tīrtha-kīrteḥ
tasya—Jeho; prapanna—odevzdaní; akhila-loka-pānām—všichni vládci celého vesmíru; avasthitānām—umístěný v; anuśāsane—pod nadvládou; sve—vlastní já; arthāya—v zájmu; jātasya—zrozeného; yaduṣu — v rodině Yaduovců; ajasya—nezrozeného; vārtām—příběhy; sakhe — ó můj příteli; kīrtaya—prosím vyprávěj; tīrtha-kīrteḥ—o Pánu, Jehož sláva je opěvována na poutních místech.
Proto tě prosím, ó můj příteli, vyprávěj o slávě Pána, který má být opěvován na poutních místech. Je nezrozený, a přesto se ze Své bezpříčinné milosti zjevuje odevzdaným vládcům všech částí vesmíru. Pouze v jejich zájmu se zjevil v rodině Svých čistých oddaných, Yaduovců.
V celém vesmíru žije bezpočet vládců na mnoha různých planetách: bůh Slunce na planetě Slunci, bůh Měsíce na planetě Měsíci, Indra na nebeské planetě, Vāyu, Varuṇa a další na Brahmaloce, kde žije Pán Brahmā. Všichni jsou poslušnými služebníky Pána. Jakmile jsou na nespočetně mnoha planetách v různých vesmírech nějaké potíže s vládnutím, jejich vládci se modlí o Pánův příchod a Pán přichází. To již potvrdil Bhāgavatam následujícím veršem (1.3.28):
ete cāṁśa-kalāḥ puṁsaḥ
kṛṣṇas tu bhagavān svayam
indrāri-vyākulaṁ lokaṁ
mṛḍayanti yuge yuge
Pán se zjevuje v každém věku, kdykoliv nastanou poslušným vládcům nějaké potíže. Přichází také kvůli Svým čistým oddaným. Odevzdaní vládci a čistí oddaní se vždy přísně podřizují vládě Pána a nikdy se nesnaží jednat nezávisle na Jeho touhách. Pán jim proto vždy věnuje Svoji péči.
Účelem poutních cest je neustále vzpomínat na Pána, a Pán je proto známý jako tīrtha-kīrti. Účelem cesty na poutní místo je mít příležitost oslavovat Pána. I dnes, přestože se časy změnily, jsou v Indii stále poutní místa. Například v Mathuře a Vṛndāvanu, kde jsme měli možnost žít, jsou lidé vzhůru od časného rána (od čtyř hodin) až do noci a jsou nějakým způsobem neustále zaměstnáni opěvováním svaté slávy Pána. Krása poutního místa spočívá v tom, že člověk automaticky vzpomíná na svatou slávu Pána. Jméno, sláva, vlastnosti, podoba, zábavy a doprovod jsou s Pánem totožné, a proto opěvování Jeho slávy vyvolává Jeho osobní přítomnost. Vždy a všude, když se setkají čistí oddaní a opěvují slávu Pána, je Pán nepochybně přítomný. Pán Sám řekl, že je neustále přítomný tam, kde Jeho čistí oddaní opěvují Jeho slávu.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k první kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Vidurovy otázky”.