SLOKA 26
teṣāṁ satāṁ veda-vitāna-mūrtir
brahmāvadhāryātma-guṇānuvādam
vinadya bhūyo vibudhodayāya
gajendra-līlo jalam āviveśa
teṣām—jejich; satām—velkých oddaných; veda—všechno poznání; vitāna-mūrtiḥ—podoba expanze; brahma—védský zvuk; avadhārya — dobře vědoucí; ātma—Jeho; guṇa-anuvādam—transcendentální oslavování; vinadya—vydávající zvuk; bhūyaḥ—znovu; vibudha—transcendentálně učených; udayāya—pro povznesení a prospěch; gajendra-līlaḥ—hrající si jako slon; jalam—do vody; āviveśa—vstoupil.
V odpověď na védské modlitby velkých oddaných Pán znovu zařval a vstoupil do vody, jako když si hraje slon. Pán je cílem védských modliteb, a proto věděl, že oddaní se modlí k Němu.
Každá podoba Pána je transcendentální a plná poznání a milosti. Pán ničí všechno hmotné znečištění, protože Jeho podoba je zosobněné védské poznání. Všechny Vedy uctívají transcendentální podobu Pána. Oddaní ve védských mantrách žádají Pána, aby odstranil oslnivou záři, která zakrývá Jeho skutečnou tvář. To je popis Īśopaniṣady. Pán nemá žádnou hmotnou podobu, ale Jeho podobu je třeba vždy chápat podle Ved. Je řečeno, že Vedy jsou dechem Pána, který vdechoval Brahmā jako první student Ved. Pán Kanec se zjevil výdechem z Brahmovy nosní dírky, a kančí inkarnace Pána tedy představuje zosobněné Vedy. Mudrci na vyšších planetách oslavovali tuto inkarnaci přesnými védskými hymny. Každé oslavování Pána znamená, že se správně pronášejí védské mantry. Pronášení védských manter Pána potěšilo a pro povzbuzení Svých čistých oddaných ještě jednou zařval. Potom vstoupil do vody, aby vylovil potopenou Zemi.