SLOKA 19
yām āhur ātmano hy ardhaṁ
śreyas-kāmasya mānini
yasyāṁ sva-dhuram adhyasya
pumāṁś carati vijvaraḥ
yām—manželka, která; āhuḥ—je řečeno, že je; ātmanaḥ—těla; hi—takto; ardham—polovina; śreyaḥ—blahobyt; kāmasya—všech tužeb; mānini—ó ctihodná ženo; yasyām—jíž; sva-dhuram—všechny povinnosti; adhyasya—svěřuje; pumān—muž; carati—žije; vijvaraḥ—beze strachu.
Ó ctihodná ženo, manželka je natolik nápomocná, že se nazývá lepší polovinou mužova těla, protože má svůj podíl na všech jeho příznivých činnostech. Muž, který svěří své manželce všechny povinnosti, může žít beze strachu.
Manželka je ve Vedách označena jako lepší polovina mužova těla, protože přebírá zodpovědnost za plnění poloviny manželových povinností. Muž, který má svoji rodinu, musí vykonávat pět obětí (zvaných pañca-yajña), aby se osvobodil ode všech nevyhnutelných hříšných reakcí, způsobených jeho jednáním. Jakmile člověk poklesne na úroveň koček a psů, zapomíná na svoji povinnost pěstovat duchovní hodnoty a následkem toho přijímá manželku jako prostředek pro svůj smyslový požitek. Jakmile manželka znamená prostředek smyslového požitku, hlavním kritériem je její tělesná krása, a když z nějakého důvodu přestane poskytovat smyslový požitek, vzájemný vztah se ihned rozpadne a dojde k rozvodu. Pokud je však cílem obou manželů duchovní rozvoj na základě vzájemné spolupráce, tělesná krása není důležitá a nepřipadá v úvahu rozpad takzvané lásky. Láska v hmotném světě neexistuje. Manželství je ve skutečnosti povinnost, vykonávaná ve vzájemné spolupráci pro duchovní pokrok podle pokynů autoritativních písem. Je nezbytné proto, aby lidé nežili jako kočky a psi, kteří nemají žádné duchovní cíle.