SLOKA 51
maitreya uvāca
śrutvā bhāgavataṁ pautram
amodata ditir bhṛśam
putrayoś ca vadhaṁ kṛṣṇād
viditvāsīn mahā-manāḥ
maitreyaḥ uvāca—mudrc Maitreya řekl; śrutvā—když slyšela; bhāgavatam—že má být velkým oddaným Pána; pautram—vnuk; amodata — zaradovala se; ditiḥ—Diti; bhṛśam—nesmírně; putrayoḥ—dvou synů; ca—také; vadham—zabití; kṛṣṇāt—Kṛṣṇou; viditvā—když věděla; āsīt — byla; mahā-manāḥ—velice spokojená v mysli.
Mudrc Maitreya řekl: Když Diti slyšela, že její vnuk bude velkým oddaným a že její syny zabije Kṛṣṇa, byla ve své mysli velice spokojená.
Když se Diti dozvěděla, že kvůli jejímu otěhotnění v nevhodnou dobu budou její synové démoni a budou bojovat s Pánem, byla velice smutná. Poté ji však uspokojilo, když slyšela, že její vnuk bude velkým oddaným a že její dva syny zabije Pán. Jako manželka velkého mudrce a dcera velkého Prajāpatiho, Dakṣi, věděla, že být zabit Osobností Božství je veliké štěstí. Jelikož je Pán absolutní, Jeho násilné i nenásilné jednání je na absolutní úrovni. Ať Pán jedná jakkoliv, není v tom rozdíl. Jeho jednání nemá nic společného se světským násilím a nenásilím. Démon, kterého Pán zabije, dosáhne stejného výsledku jako ten, kdo po mnoha a mnoha letech odříkání a pokání získá osvobození. Důležité je slovo bhṛśam, protože vyjadřuje, že Diti byla nakonec mnohem šťastnější, než očekávala.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke čtrnácté kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Večerní otěhotnění Diti”.